Faraon Veserkaf okem spokojeně přehlédne planinu v Gíze, na níž se tyčí monumentální pyramidy jeho předků. On sám si svoji hrobku zbuduje na dalším posvátném místě, v Sakkáře.
Kromě vlastního zádušního komplexu ale také nechá v Abúsíru postavit sluneční chrám boha Re.
Právě jeho kult se s nástupem Veserkafa na trůn stane středobodem egyptského náboženství a vládci 5. dynastie si vyslouží přezdívku „sluneční králové“.
Mocný Chufu (Cheops; vláda v letech asi 2551–2528 př. n. l.) zvědavě pohlédne na kouzelníka Džediho. Stavitel Velké pyramidy v Gíze čeká, že ho opět pobaví některým ze svých kousků.
Džedi se však vladaři rozhodne tentokrát vyprávět zajímavý příběh, jakési proroctví. Žena jménem Rudžedžet podle něj jednoho dne porodí trojčata – syny, jejichž otcem nebude nikdo jiný než samotný bůh Re.
Všichni tři chlapci božského původu usednou na trůn Horního a Dolního Egypta, z něhož nejdříve svrhnou panovníky 4. dynastie, Chufuovy potomky. Vystrašený faraon hodlá trojčata nalézt a usmrtit. Džediho proroctví se však vyplní…
Velekněz míří na trůn
Takto líčí nástup 5. dynastie (asi 2465–2323 př. n. l.) k moci působivá legenda. O původu jejího prvního krále Veserkafa (vláda v letech asi 2465–2458 př. n.
l.) sice egyptologové dodnes spekulují, ale spíše než k jeho božskému původu se přiklánějí k názoru, že byl s vládci 4. dynastie v nějakém příbuzenském vztahu. Ve chvíli, kdy usedal na trůn, byl patrně již v poměrně vysokém věku.
Snad dříve působil jako velekněz boha Re. Proto mu také, jakmile se ujal moci, zasvětil první sluneční chrám, zvláštní stavbu, o jejímž přesném účelu se dodnes stále diskutuje.
Jeho příkladu se nicméně rozhodne následovat minimálně pět dalších králů 5. dynastie. Starobylé papyry znají jména šesti nebo sedmi slunečních chrámů.
Objeveny byly dosud ale pouze dva, ten Veserkafův v Abúsíru a pak faraona Niuserreho (vláda v letech asi 2416–2392 př. n.
l.) v Abú Ghurábu (obě archeologické lokality se nacházejí blízko sebe, nějakých 15 kilometrů jižním směrem od dnešní Káhiry).
Vzhledem k tomu, že si vladaři 5. dynastie vybrali za své pohřebiště především Abúsír, lze předpokládat, že i další, ztracené sluneční chrámy stávaly v jeho okolí.
Přesná matematika
Starověký architekt rázuje po staveništi. Jeho znalosti matematiky jsou úchvatné. „Nakreslíme-li spojnici mezi Veserkafovou pyramidou v Sakkáře a jeho slunečním chrámem v Abúsíru, po jejím prodloužení se dostaneme na vrchol Chufuovy pyramidy v Gíze.
To nemůže být náhoda,“ uvádějí současní odborníci Miroslav Verner a Jan Boněk.
Podobnou souvislost lze podle nich nalézt také mezi pyramidou Niuserreho, jeho slunečním chrámem a chrámem boha Ptaha v Mit Rahině (dřívější Mennofer, sídelní město vládců 5. dynastie).
Všechny sluneční chrámy, které faraoni 5. dynastie budují, mají nejspíš stejný půdorys, který kopíruje hlavní chrám ve městě Heliopoli, které je centrem slunečního kultu.
„Obelisky slunečních chrámů faraonů 5. dynastie v Abúsíru musely mít vizuální kontakt s Heliopolí,“ domnívá se navíc Verner.
Místo smrti boha
V údolí, poblíž vodního kanálu a vegetace, se nachází první část Veserkafova slunečního chrámu se sloupovím. Odtud vede vzestupná cesta na západ k pouštní planině. Na ní leží nejdůležitější část chrámu, v jejímž středu stojí kamenný oltář a obelisk.
Zastřešení nejspíš chybí. Právě toto je místo, kde bůh Re pravidelně „umírá a znovu se rodí“. „Chrám měl hrát pro boha Re stejnou roli jako pyramida pro faraona. Byl to pohřební chrám slunečního boha,“ domnívají se totiž někteří archeologové o jeho účelu.
„Každý den bude obětován jeden kus hovězího dobytka a dvě husy,“ nařizuje faraon Veserkaf o způsobu zdejšího uctívání boha Re. Aby chrám nestrádal, pojistí ho příjmy z 24 královských statků.
