Napoleonští vojáci do sebe obracejí další měch vína. „Že tam neprolezeš?“ hecují se u z metr širokého vchodu do nitra sochy. Jeden odvážlivec se najde. O hodinu později již stojí uvnitř Velké pyramidy.
Když se zdá vše prozkoumané, přijde na řadu dělostřelecká soutěž: Kdo ustřelí téhle gigantické soše nos?
Je to největší socha světa?
Na délku má 73,5 metru, což je délka zhruba tří plejtváků obrovských. Na šířku měří 19,3 metru a vysoká je 20,22 metru. To z ní největší sochu světa zdaleka nedělá. Pokud bychom se orientovali podle výšky, je vlastně docela nicotná.
Sošný rekordman totiž stojí v indickém státě Gudžarát, přišel v přepočtu na 9,8 miliardy korun a měří úctyhodných 182 metrů! Tato Socha jednoty zosobňuje indického politika Sardára Vallabhbháího Patéla (1875–1950).
Přesto Sfinga jedno velké prvenství má, stejně jako chrám Kailás, i ona je monolitická, tedy vytesaná z jednoho kusu kamene. A v takto nastavených parametrech výběru skutečně největší sochou světa je.
Koho Sfinga zobrazuje?
Sfingu si pro tuto otázku rozdělme pomyslně na dvě části. Tělo a hlavu. A začněme tou větší. Ano, většina těchto bájných tvorů má různé hlavy, ale tělo bývá obvykle lví. Jenže to neplatí na 100 %. Velká sfinga v Gíze totiž může být zrovna tak Anup. Co to je?
Otázka by spíš měla znít: Kdo to je? Jde o jednoho z nejstarších egyptských bohů. Dohlíží na proces mumifikace, na zesnulé a jejich hrobky i celá pohřebiště. Často se zobrazuje právě ve zvířecí podobě – jako vlk.
Pokud vás také bavilo pročítat se knihami o egyptských božstvech, možná se vám kdesi v hlavě právě rozsvítila červená kontrolka: „Anup je přece zobrazován jako šakal!“ Jenže… už ani to neplatí.
Jak se dá zpětně měnit zobrazování božstev starých tisíce let? A pokud by tělo Sfingy bylo skutečně vyobrazením Anupa (řecky Anúbise), je tu z šakala najednou vlk? Ano.
Jednoduše proto, že to, co jsme dlouhou dobu pokládali za severoafrického šakala, biologové roku 2015 potvrdí jako samostatný druh. A tak se, papírově, zrodí vlk africký. Pokud jde o hlavu Sfingy, shoda je mnohem větší.
Drtivá většina egyptologů se domnívá, že vytesaná tvář patří panovníkovi IV. dynastie, Chufovi. Ten má mít 9 synů, z nichž dva po něm usednou na trůn. Kromě již zmíněného Rachefa ještě Radžedef, kterého provází pověst násilnického uzurpátora.
Jeho pyramidu najdete 10 kilometrů severozápadním od Káhiry. Dlouhá desetiletí se má za to, že otcovu podobu nechá tesat Rachef.
Až výzkum z roku 2004 bulharského egyptologa Vassila Dobreva (*1961) z Francouzského institutu orientální archeologie v Káhiře poukáže na to, že šlo spíše o Radžedefa.
Ustřelili jí napoleonští vojáci nos?
Vojáci stočí dělo směrem ke gigantickému obličeji. „Miřte na nos!“ smějí se přiopilí důstojníci. Napoleon Bonaparte (1769–1821) sleduje celou scénu s nelibostí, ale ví, že jeho muži potřebují jak trénink, tak rozptýlení.
„Pal!“ ozve se rozkaz – a světe div se, rána jde přesně. Sfinze právě uletěl nosík. Také jste tohle vysvětlení, jak přišla socha o frňáček, slyšeli? Pokud ano, nevěřte mu, jde o pomluvu. Jak to víme? Stačí si zalistovat výjevy v soudobých knihách. Sfinga nos nemá již dávno před tím…
Píše se rok 1378. Náš kus země sužuje neznámá epidemie. 29. listopadu navíc umírá král a císař Karel IV. (1316–1378). A co se děje právě touto dobou v Gíze?
Pokud budeme věřit egyptskému historikovi al-Makrízímu (1364–1442), nos má na svědomí muslimský fanatik Muhammad Sa’im al-Dahr. Proč? Místní se totiž ke Sfinze modlí a nosí jí drobné obětiny. Máme tomu věřit? Kdo ví… Podle jiných zdrojů totiž socha nos nemá již v 11. století…
Jak se jí říkalo?
Zajímalo by vás, jak se této gigantické soše se zvířecím tělem a lidskou hlavou říkalo v době jejího vzniku? To nás také. Bohužel to nikdo netuší…
V dobách Nové říše, tedy v letech 1550–1069 př. n. l, začne být monument vnímán jako zosobnění Hóra, tedy boha Slunce, nebes a božského vládce Egypta.
A kde se tedy vzala Sfinga? Na tento název si musíme počkat až do doby mezi 8. a 6. stoletím n. l. Za pozornost stojí také mnohem novější arabský název sochy: v doslovném překladu znamená Otec hrůzy.
