Poslední mužský potomek rodu Arpádovců, který na území Uher vládl od začátku 10. století, umírá 13. ledna 1301. Smrt Ondřeje III. je dodnes nevysvětlenou záhadou. Vzápětí se řeší se nástupnictví na uherském trůně. Po Ondřejově smrti se velká část uherské šlechty staví za kandidaturu Přemyslovců na uherský trůn, protože český král Václav II. (1271–1305) je […]
Nad totožností milenky Přemysla Otakara II. (kolem r. 1233–1278) dodnes historikové tápou, ale shodují se na tom, že Anežka z Kuenringu matkou syna, který dostane jméno Jan (asi kolem r. 1260–1296), nejspíše není. Nicméně král svoje otcovství uznává. O Janově osudu toho ale moc nevíme. Pohybuje v okruhu panovnického dvora a prokáže svoje schopnosti. „Dejte si pozor. […]
Bohužel neznáme žádné podrobnosti o matce, se kterou český král Václav II. počal syna Jana Volka. Podle dějepisců ho nepovila Václavova milenka Anežka, protože ta se na jeho dvoře pohybovala až po smrti Guty Habsburské (1271–1297). S neznámou dívkou si ale Václav II. (1271–1305) užíval buď ještě před svatbou nebo v průběhu manželství. Ve chvíli, kdy jeho […]
Když v roce 1295 už nevyhovuje dnešní Starý Plzenec rychlému rozvoji, zakládá český král Václav II. (1271–1305) na soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy další město. Nejdříve ho pojmenuje jako Novou Plzeň, ale když stará část definitivně ztratí svůj význam, říká se té nové už jenom Plzeň. Město je „pokřtěno“ podle staročeského slova plzěti (tedy […]
Český král Václav II. má sice nelehké dětství, které z části stráví v zajetí a možná i následkem toho trpí třeba fobií z bouřek či koček, v jednom ohledu ho ale mladické strasti nepoznamenají. V dospělosti vykazuje skutečně silný sexuální apetit. Jeho neřestí se proto stávají milenky. Kromě manželky Guty Habsburské (1271–1297), která mu během desetiletého manželství přivede na svět […]
O středočeském městě Beroun existují první doklady už z roku 1179, kdy se nazývalo Brodt, protože se u něho lidé brodili přes dolní tok řeky Mže (dnes Berounka). Za vlády českého krále Přemysla Otakara II. (asi 1233–1278) ale dostává nové pojmenování – Verona (zmiňované v roce 1265). Německy Verona zní Bern nebo také Beronia a odsud je […]
Ceremoniál spojený s uložením ostatků své matky Kunhuty Uherské bere Český král Václav II. (1271-1305) tak trochu jako generálku na přípravu vlastního pohřbu. „Pohřební průvod vyšel z Pražského hradu, pokračoval přes dnešní Malou Stranu, Juditin most až na Staré Město ke kostelu sv. Františka,“ líčí současní historikové Dana Dvořáčková Malá a Jan Zelenka okázalý průběh akce. Tělo […]
Mladého panovníka Václava I. (1205–1253) v roce 1228 při korunovaci slavnostně pomaže sám mohučský arcibiskup. Svědecká listina popisující slavnostní akt poznamenává, že krále zároveň pasovali na rytíře. Mohučský arcibiskup Verner s asistencí šesti biskupů se pak na svátek Narození Páně v roce 1261 postará o uvedení do královské funkce Václavova syna Přemysla Otakara II. (1233–1278). Přestože právě vrcholí […]
„Pelešíte se tu s tím lumpem jako obyčejná děvečka,“ vytýká v roce 1281 Mikuláš Opavský své maceše Kunhutě Uherské. „Jak se odvažujete kritizovat mne a mého purkrabího Záviše?“ oboří se na něj královna-vdova. „Zmizte mi z očí!“ Vévoda odsekne: „Jak si přejete, paní. Brzy ale budete litovat!“ Mikuláš (asi 1255–1318), nemanželský syn českého krále Přemysla Otakara II. […]
O přesném místě i datu jejího narození toho příliš nevíme. Dětství však stráví v Uhrách. Řeč je o odmala temperamentní Kunhutě. Dívka padne do oka i českému králi Přemyslu Otakarovi II. (asi 1233–1278). Ten je sice ještě ženatý s téměř o 30 let starší Markétou Babenberskou (1204/1205–1266), svazek je však bezdětný a jediní královi potomci pocházejí z poměru s Markétinou dvorní dámou. Manželství je […]
Mnich Antonín se právě prochází na kopci nedaleko svého kláštera, když v tom si povšimne, jak ze země trčí tři stříbrné pruty. Zcela ohromen nechá na místě svoji kutnu (mnišský oděv) a utíká o nálezu zpravit pátera. Ať už je pověst o objevení stříbra v Kutné Hoře pravdivá nebo ne, realitou zůstává, že české království […]
Ve znamení rozvoje těžby stříbra probíhají v českých zemích 30. léta 13. století. Při rudných žílách se rodí horní města. Liší se půdorysem, protože nevznikají jako pravidelný systém ulic a náměstí, ale rostou živelně podél cest k jednotlivým těžebním štolám, typická je Kutná Hora. Jihlava se stává centrem V letech 1240 – 1243 sílí význam Jihlavy, kam se stahují lidé schopní zpracovávat stříbro. 60. léta 13. století přinášejí sepsání jihlavské horní právo. Protože […]
Rytíři vyrazí proti sobě. Vzduchem se mihnou jejich dřevce, kterými se snaží shodit soupeře. Český rytíř Jan v poslední chvíli stáhne koně stranou a protivník máchne do prázdna. Za to on bleskurychlým výpadem bodne svého soka, který se v sedle zakymácí a vzápětí padá k zemi. Krátce poté, co se český král Václav II. (1271–1305) vrátí v roce 1283 […]
Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec neobvyklým jevem. Kdo byl prvním českým gramotným panovníkem? Svatý Václav (907–935). První staroslověnská legenda o jeho životě líčí, že četl jak latinské, tak i slovanské a řecké knihy. Až do 13. století jsou ale bohužel tyto schopnosti u našich panovníků spíše vzácností. Poručník mu nepřeje Číst […]
Navštivte také naše další internetové projekty: