Točí se o něm filmy a hrají se o něm muzikály. Nejeden historik se snaží přijít na kloub tomu, kdo byl tajemný muž se železnou maskou, jehož identita byla pod trestem smrti bedlivě střežena! Příběh muže se železnou maskou si vypůjčí Alexandre Dumas starší (1802–1870), jehož román si získá značnou popularitu a stane se inspirací […]
Čtení ovládá Nizozemec Hugo Grotius ve dvou letech, doktorem práv se stává v pouhých patnácti. Vypadá to, že tenhle mladík má nastartováno na neuvěřitelnou kariéru. Genialita se ale Hugovi Grotiovi (1583-1645) nevyplácí ve chvíli, kdy se roku 1618 staví proti Mořici Nasavskému (1567–1625), oranžskému princi. Čeká ho zatčení a doživotní žalář. Naštěstí použije všechnu svoji chytrost k tomu, aby z vězení utekl. V […]
„Jdu za svým cílem, vše bořím a kosím a poté zahalím svou červenou sutanou,“ netají se svojí politickou strategií francouzský kardinál de Richelieu. A jeho sutana je přece dost veliká, aby se pod ni schoval nahrabaný majetek, prospěchářská rozhodnutí i mrtvoly nepřátel. Vždyť všechno dělal pro blaho milované Francie… Armand Jean du Plessis, kardinál Richelieu […]
Za králem Ludvíkem XIII. zaklapnou dveře ložnice jeho manželky. Jeho favorit ho sem dovlekl násilím. Žádné pomoci zvenčí se nedočká, a tak mu nezbývá nic jiného, než konečně navštívit Annino lože. Povzdychne si a zamíří tam. Francouzská královna Marie Medicejská (1575–1642) po zavraždění svého manžela Jindřicha IV. Navarského (1553–1610) vládne jako regentka za svého nezletilého syna […]
Ministr Colbert zuří. On je realista a vůbec se mu nelíbí závratné množství peněz, které král „láduje“ do výstavby zahrad a paláce ve Versailles. „Z vysokých výdajů jsem smutný, ale některé z nich byly nutné,“ krčí rameny káraný Ludvík XIV. Výtky vzápětí hodí za hlavu. Jako by se v Ludvíkovi XIV. (1638–1715) cosi zlomilo. Je zasažen, ohromen. […]
„Tamhle vidíte toho obojetníka,“ ukazuje jednou francouzský král Ludvík XIII. (1601–1643) svým přátelům kardinála Richelieua, který jde náhodou kolem. Panovník se svého prvního ministra tak trochu štítí, ale zkrátka se bez něj neobejde. Královna-matka Marie Medicejská (1575–1642) vzteky skřípe zuby. Její dosavadní favorit Richelieu (1585–1642) ji začíná čím dál víc přehlížet. A na to je […]
Paříž v roce 1635 vítá oddíly chorvatských vojáků, součást rakouského vojska. Na podporu francouzského krále Ludvíka XIII. jich v době třicetileté války do města dorazí na 6 tisíc. „Vaše Výsosti, podívejte se, co mají ti muži pod krkem,“ poznamená jeden z dvořanů stojící vedle panovníka. Francouzský král Ludvík XIII. (1601 – 1643) pozorně přehlíží nastoupené vojenské jednotky a […]
„Neustále se říká, že finance jsou nervy státu,“ píše francouzský kardinál Richelieu. Sám se s nimi naučí velice obratně zacházet. Neváhá a je-li potřeba prosadit své zájmy, sáhne bez rozpaků i hlouběji do peněženky pro tučné úplatky. Když pronikne Armand Jean du Plessis de Richelieu (1585–1642) v roce 1624 na francouzský dvůr, stává se kardinálem a členem […]
Vévodkyni de Fontanges se na honu v lese u Fontainebleau uvolní její složitý účes. Nezbude jí tedy nic jiného, než aby před svého milence, francouzského krále Ludvíka XIV., předstoupila s vlasy jenom volně svázanými stuhou. Z ostudy se ale rodí módní hit. Ludvík XIV. (1638–1715) je uchvácený. Na druhý den už mají všechny dámy na francouzském královském dvoře […]
„Dovolte mi, abych vám představil novinku,“ poznamená roku 1623 ke svým hostům šlechtic Vilém Slavata z Chlumu. Na slavnostních mísách servíruje žluté hlízy. Vznešená společnost nejdřív podezíravě kroutí hlavou, ale pak jí přijde na chuť. U pobřeží Chile pěstují Inkové brambory. Překvapivě tuto plodinu ale sází i v klimaticky úplně odlišném kraji, na horských pláních And […]
„Čte i mé nejtajnější myšlenky. Ví o věcech, které jsem řekl jenom těm nejdůvěryhodnějším lidem!“ Právě to přizná zděšeně hugenotský vévoda Jindřich de la Tour d´Auvergne de Bouillon po setkání s nenápadným kapucínským mnichem. Už je mu jasné, že se před kardinálovým agentem musí mít na pozoru. Svoje schopnosti projeví François Leclerc du Tremblay (1577 –1638) […]
Stoly se prohýbají vonícím jídlem. Hosté si zvědavé prohlížejí lákavou exotickou lahůdku ze zámoří – brambory. Kuchaři je usmažili na másle a hojně posypali skořicí a cukrem, zkrátka dobrota už od pohledu. Jenže zdání klame. „Fuj, to je odporné!“ otřese se jeden ze šlechticů hned po prvním soustu. Bramborám se zhruba v polovině 16. století pomalu […]