Po smrti císaře Rudolfa II. si zuby na jeho sbírku uměleckých děl nebrousí jenom habsburská císařská rodina. Když arcivévoda Maxmilián Bavorský (1573–1651) odjíždí z Prahy po vítězství katolíků na Bílé hoře v roce 1620, s sebou si do zavazadel přibalí i pár vzácných kousků ze sbírky. Něco z bohaté kolekce si „zapůjčí“ i Karel I. z Lichtenštejna (1569–1627), místodržící českých […]
Matka s malým synkem se prochází po Koňském trhu (dnešní Václavské náměstí). Kluk ukáže na hnijící uťatou hlavu a ruku, které trčí přibité na šibenici. „Co to je?“ vykřikne zvědavě. „Fuj, nevšímej si toho. To je pro výstrahu,“ okřikne ho matka a rychle ho odvádí pryč. Ostatky pražského měšťana Martina Fruweina (?–1621) se tu objevily včera, […]
Přemysl Otakar II., pozdější český král, postoupí roku 1249 moravskou ves Mikulov se vším, co k ní patří, vlivnému rakouskému šlechtici Jindřichovi z Lichtenštejna. Od této chvíle si rod, pojmenovaný podle drahokamu a s kořeny sahajícími až do 1. poloviny 12. století, tvrdě hájí své moravské zájmy. Císařský rada, evangelík Hartman II. z Lichtenštejna (1544 – 1585) dobře ví, […]
17. ledna 1622 může Karel I. z Lichtenštejna oslavovat. Splnil se mu celoživotní sen, když ho císař Ferdinand II. jmenoval královským místodržícím. Cestu ke své kariéře ale nastartoval už mnohem dříve. Ačkoli ho vychovali v protestantské víře, velice rychle zjistil, že v Čechách bude výhodnější stát se katolíkem než se nechat pronásledovat. Proto 1. listopadu 1599 Karel I. […]
Členové zvláštní dvorské komise ve Vídni v druhé půli května 1621 nevěří svým očím. Právě obdrželi z Prahy prvních 25 rozsudků smrti pro vůdce stavovského povstání (1618–1620). Ctihodní pánové jsou doslova šokováni krutostí trestů, tak jak je navrhuje soudní tribunál v čele s královským místodržícím Karlem I. z Lichtenštejna (1569–1627). Čtyři zástupci stavů mají být například zaživa zbaveni pravé ruky, […]
Navštivte také naše další internetové projekty: