Domů     Sydneyská opera: Jaká je celková kapacita hledišť?
Sydneyská opera: Jaká je celková kapacita hledišť?
17.1.2019

Většinu architektonických divů světa nalezneme na severní polokouli. Ale i ta jižní se má čím pochlubit. Jednou ze staveb, která sklízí všeobecné uznání odborné i laické veřejnosti, je budova opery v australském Sydney.

Co přídomků již tato stavba získala! Lastura v zálivu, škeble, milující se želvy obrovská mušle či třeba kotvící koráb. Sydneyská opera vskutku dokáže fantazii pořádným způsobem vybudit.

Rozpočet stavby byl překročen téměř patnáctkrát.
Rozpočet stavby byl překročen téměř patnáctkrát.

Rivalita mezi Hradcem Králové a Pardubicemi je v našich končinách všeobecně známa. To ale není nic proti tomu, jakým způsobem se dobírají dvě největší australská města Melbourne a Sydney.

Melbourne je považováno za kulturnější město, ale skutečnou architektonickou perlou se může honosit Sydney.

reklama

Historie budovy sahá až do roku 1954, kdy byla vypsána soutěž na výstavbu nové opery. Klání se zúčastnilo 233 architektů z 32 zemí. Vítězem se stal tehdy téměř neznámý dánský architekt Jörn Utzon (1918–2008).

Ten přitom v Sydney předtím nikdy nebyl a kompozici svého díla s okolím odhadoval pouze z fotografií.

Při různých příležitostech se fasáda odívá do pestrobarevných hávů.
Při různých příležitostech se fasáda odívá do pestrobarevných hávů.

Základy budovy se začaly hloubit v roce 1959. Pomalu a utěšeně rostla, ale najednou se začaly objevovat první problémy. Zvláště ty ekonomické! Rozpočet musel být neustále navyšován a regionální vláda Nového jižního Walesu se nestačila divit.

Mezi vládou a Utzonem se objevily první spory. O rok později architekt naštvaně z Austrálie odjel a dokončení prací se ujali Australané.

Na stavbě bylo třeba provést několik změn, například upravit pro budovu charakteristické betonové plachty. Některé věci se přitom ne zcela podařily.

Sál, který se nyní používá jako operní, byl původně určen pro činohru, a tak nemá dostatečně velké orchestřiště. Velký sál zase nemá dostatečné technické vybavení pro operní představení.

Také sloupy, na kterých spočívalo pódium, nemohly unést tíži navržené střešní konstrukce. Musely být proto odstřeleny a nahrazeny většími.

Autor návrhu Jørn Utzon.
Autor návrhu Jørn Utzon.

Budova opery je 183 metrů dlouhá a 118 metrů široká. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 67 metrů nad hladinou moře. Stavba skrývá hned pět samostatných hal. V sálech uvnitř se konají koncertní, operní i divadelní představení.

Dále pak jsou tu ještě výstavní prostory, 3 restaurace, 6 barů, knihovna a šedesát šaten.

Opera má cekem 1 000 místností, celková kapacita hledišť je 5 467 míst. Na střechu bylo použito 1 000 000 dlaždic a 6 224 čtverečních metrů skla. Dlaždice, které jsou buď zlatohnědé, nebo bílé, byly vyrobeny ve Švédsku a mají rozměr 12 x 12 cm. Hmotnost střechy je 27 229 tun.

Budova se může pochlubit i několika světovými rekordy, mimo jiné největší oponou a největšími varhanami na světě s 10 500 píšťalami.

Pohled do interiérů opery.
Pohled do interiérů opery.

Rozpočet stavby byl nakonec překročen hned téměř patnáctkrát. Opera se nakonec dočkala otevření v roce 1973. A nakonec k sobě budova a její otec přece jen našli cestu.

Dánský architekt totiž za svůj návrh získal v roce 2003 prestižní Pritzkerovu cenu, což je v architektonickém světě obdoba Nobelovy ceny. Ocenění převzal symbolicky právě v sydneyské opeře. Podílel se i na jedné z rekonstrukcí budovy.

29. června 2007 UNESCO na listinu svých světových pokladů zapsalo operu v Sydney coby „fantastickou městskou skulpturu“. A když v roce 2008 Jörn Utzon zemřel, opera v Sydney se zahalila do černého…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Zajímavosti
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Zajímavosti
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Zajímavosti
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
zajímavosti
Pět největších hotelů světa: Kde je nejvíc pokojů?
Název zprvu dostane podle ohromného skleněného atria ve svém středu. Projdou jím mnohé osobnosti – Bill Clinton, George W. Bush, Barack Obama či třeba Marilyn Manson. Dnes už spadá pod hotelovou síť Hilton, ale co do počtu pokojů ho v Česku stále nikdo netrumfne…   First World Hotel: Nejvíc pokojů na světě Pokud se podíváme do […]
Káva, která vydrží horká dlouhé hodiny? Za trikem stojí geniální vynález
Ranní káva, která zůstává horká i po několika hodinách na cestách? Za tímto malým každodenním zázrakem nestojí žádné kouzlo, ale fyzika. Termoska má totiž vědecký původ. Její předchůdkyně vzniká v laboratoři, kde pomáhá uchovávat látky při extrémně nízkých teplotách. Dnes už místo vzácných chemikálií chrání především naši kávu, čaj nebo polévku. A dělá to pomocí […]
Jak se zrodila holičská tyč a její krvavá minulost?
Červené, bílé a někdy také modré spirály před holičstvím vypadají vesele, ale jejich historie tak veselá není. Holiči totiž kdysi nejen stříhají vlasy a holí vousy, ale také pouštějí žilou, trhají zuby a ošetřují rány. Dnešní vývěsní štít tak připomíná dobu, kdy návštěva holiče mohla znamenat nový účes, ale také pořádně nepříjemný zdravotní zákrok. A […]
Zalipie: Vesnice, kde se raději malovalo, než uklízelo!
Žádný nepořádek není tak velký, aby to nespravila správná dávka tvořivosti a improvizace. Ponožka se dá odkopnout pod křeslo, neumyté nádobí vydávat za moderní umělecký artefakt… Když vám doma bouchnou saze? Pak stačí malířská paleta a pár štětců. Nevěříte? Pak se jeďte podívat do polské vesničky Zalipie v Malopolském vojvodství. V současnosti je Zalipie považováno za […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz