Skip to content

Záhadný mozek: Nejvýkonnější počítač ve vesmíru ukrývá naše lebka!

Lidský mozek patří mezi nejméně probádané orgány našeho těla. Řídí celý náš organismus, jeho fyzické i psychické procesy. Kolik jeho kapacity využíváme a jak funguje tento nejsložitější počítač ve vesmíru?

Zajímavosti:

  • Každý den máme zhruba 70 000 myšlenek.
  • Přibližně 77–78 % mozku tvoří voda.
  • Mozek pracuje, i když spíme. Během spánku opakuje a třídí zážitky minulého dne a učí se z toho, co jsme během něj prožili.
  • Mozek se vyvíjí až do 40 let věku jedince.
  • Mozek je nejhladovější orgán lidského těla – i když tvoří pouze 2 % váhy těla, požaduje asi 20 % celkového příjmu glukózy.

Každý člověk v sobě ukrývá nejúžasnější, zároveň i nejsložitější zařízení v celém vesmíru – lidský mozek. Na první pohled vypadá jako ohromné jádro vlašského ořechu o hmotnosti přibližně 1,5 kg. Přesto dokáže tento orgán řídit a kontrolovat veškeré tělesné a duševní funkce těla. Umožňuje nám myslet, cítit a jednat, ale především je díky němu každý člověk naprostým unikátem. Přesto nám ale mozek stále zůstává v jistém směru záhadou.

Mozek plný rýh

Na první pohled vypadá mozek jako pomačkaný. Za to mohou rýhy a závity, které zvětšují vnější plochu mozkové kůry. V tomto případě platí, že čím více „vrásčitý“ povrch je, tím lépe. Za svou našedlou barvu vděčí neuronům neboli nervovým buňkám. Ty vzájemně propojuje nepředstavitelné množství spojení. Díky tomu mozek pracuje komplexně a neustále zpracovává a vyhodnocuje obrovské množství informací.

Stejné, a přece tak rozdílné

Mozek se dělí na dvě poloviny, které nazýváme hemisféry. Navzájem se ale bez sebe neobejdou. Spojuje je složitá nervová síť, díky které se informace přenáší z jedné půlky do druhé a vzájemně spolu komunikují. Tento přenos se děje pomocí obrovského množství elektrických signálů mezi neurony. Hemisféry koordinují protilehlou polovinu těla a mají rozdílné funkce.

Rozum a cit

Levá hemisféra má na starost především jazykové a matematické schopnosti a logické myšlení, pravá naopak kontroluje zrakově prostorové schopnosti, intuici, emoce a umělecké schopnosti. Hlavní rozdíl spočívá v tom, jak informace zpracovávají. Pravá polovina pracuje hlavně s velkým obrazem, zatímco levá se zaměřuje na malé detaily, které potom vyhodnocuje.

Jak přemýšlejí muži a ženy? Odlišně!

A právě hemisféry jsou jedním z důvodů, proč se přemýšlení mužů a žen značně liší. Mužský mozek je sice asi o 20 gramů těžší, nemá to však jakoukoli souvislost s mírou inteligence. Muži mají tendenci se soustředit hlavně na racionální principy a spíše analyzují. Je to tím, že používají především levou polovinu mozku, která je nepatrně větší než pravá. U žen je situace poněkud složitější, jelikož využívají mnohem více obou hemisfér. Emocionální pravá hemisféra se u nich pak lépe napojuje k analytické části. Tento fakt pak může vysvětlovat, proč jsou ženy emotivnější a citlivější.

Muži a ženy používají jinak svoje hemisféry

Rozdílné typy paměti

Jednou z nejzáhadnějších oblastí mozku je lidská paměť. Z biologického hlediska se vytváří posilováním vzájemných spojů mezi neurony. Platí tedy, že čím více těchto vazeb vznikne, tím se paměť zlepšuje. Zeptá-li se vás někdo, co jste dělali v blízké minulosti, většinou se vám díky zrakové paměti vynoří obraz vzpomínky. Není to ale jediný druh paměti. Kromě té zrakové využíváme i sluchovou, ale také mechanickou. Jako příklad se dá uvést jízda na kole. Naučíme se ji a zapamatujeme si ji navždy.

Lže nám paměť?

Kromě toho, že se díky paměti ukládají v mozku fakta a události, má ještě další funkce. Kdykoli si totiž člověk na nějakou událost vzpomene, více či méně ji pokaždé pozmění. Nefunguje na podobném principu jako kamera. To znamená, že se vzpomínky člověka mohou v paměti aktivně přetvářet. To, co si pamatujeme, je tedy hluboce ovlivněno tím, co jsme v danou chvíli očekávali, že uvidíme. Například pokud se zeptáme očitých svědků na „srážku aut“ místo na „dopravní nehodu“, zvýšíme pravděpodobnost, že si mylně vzpomenou na neexistující rozbité sklo na silnici. Věda zatím nedokázala zcela objasnit, jak naše paměť funguje, ani kde se uchovává a jakou formou. Podle vědců má na starosti vytváření paměťové stopy hypothalamus, ve kterém probíhá během celého života tvorba nových buněk. Proč si ale nepamatujeme všechny vzpomínky? Kdybychom si totiž všechno pamatovali, mozek by zkolaboval kvůli přetížení.  Proto jednotlivé vzpomínky postupem promazává.

Vědcům se ještě stále nepodařilo zjistit, jak funguje naše paměť.

To už se mi jednou stalo!

Občas se lidem stává, že mají pocit jednou prožité situace. Tomuto stavu se říká déja vu. Existuje několik teorií, které tento pocit vysvětlují. Jedna z nich nachází příčinu v časovém sladění mezi hemisférami, jejich neustálá komunikace vyvolává totiž obecně iluzi jednoty. Pokud však dojde ke krátkému zpoždění z nedominantní části, převládající strana obdrží stejnou informaci dvakrát a nedokáže odlišit, jestli se situace stala před sekundou, nebo před rokem. Tím vyvolává dojem, že už jsme danou scénu jednou prožili.

Perfektní lidský počítač

Někteří lidé přirovnávají mozek k počítači. Rozdíly mezi nimi jsou ale znatelné. Zatímco počítače jasně vedou v rychlosti a přesností jednotlivých výpočtů, mozek si zase snáze poradí s komplexními úkoly. Například ani ten nejdokonalejší počítač dodnes nerozpozná obličeje, nezasměje se vtipu nebo nepřipraví jídlo. Navíc mozek zpracovává celkem 38 000 trilionů operací za sekundu pomocí 3584 terabajtů operační paměti. Naproti tomu nejvýkonnější počítač na světě disponuje 413x nižším výkonem a 481x menším množstvím operační paměti. Proto počítač nikdy nedokáže to, co mozek ukrytý v naší hlavě.

Mozek v mnoha ohledech stále překoná počítač.

Co dělá člověka člověkem?

A co nás ještě výrazně odlišuje od strojů? Štěstí, zuřivost, láska nebo nenávist. To je jen malá část citů, které z nás dělají, to, co jsme, a odlišují nás. Všechny tyto emoce mají trojrozměrný charakter. První dimenze je ta, jak se člověk cítí, zda je například šťastný nebo smutný. Druhý rozměr se týká tělesných změn, které nastávají během emocí a jež nedokážeme vědomě kontrolovat. Známými příklady jsou například husí kůže, zčervenání, nebo naopak zblednutí. Třetím je pak chování spojené s příslušnou emocí, může to být pláč nebo smích. To nedokáže žádný přístroj, ba ani žádný jiný živočich, a činí z nás tak unikátní bytosti.

Foto: Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …