První válečné střety jsou zatěžkávací zkouškou poválečných sil i možností. Každé přímé či nepřímé pošťouchnutí je jako facka rukavicí, která nemůže zůstat bez odezvy. Možnost kompromisu nulová…
Dvě šedé eminence, SSSR a USA, stojí v pozadí konfliktů, které dlouhá léta hýbou světem. K tomu, aby jejich „strana“ konkurenci rozdrtila, neváhají přispět vojenskými silami, radou, penězi nebo samotnou municí.
Mocenské hře se zděšením přihlíží celý svět.
Sever proti Jihu
Prvním z vážných konfliktů je boj na Korejském poloostrově, který vznikne z jeho nejednotnosti. Zatímco sever osvobodí Rudá armáda, jih se pokorně klaní Američanům. I když se ostatní státy domnívají, že po skončení 2.
světové války, obě strany přistoupí ke sjednocení (Pod jakým režimem?), kvůli probíhající studené válce není smír na pořadu dne. Rozdělení jde přesně podél 38. rovnoběžky. Rostoucí napětí mezi oběma stranami nemůže vyústit jinak než ve válku, probíhající v letech 1950–1953.
Do bojů se zapojí i vojska OSN pod vedením generála MacArthura (1880–1964) a Čína. Během konfliktu přijde o život na 2,5 milionů vojáků a civilistů.
Boj o Berlín!
Skoro roční obléhání Berlína spustí zprvu nevinná měnová reforma, která vzejde z popudu západních mocností, toužících po obnově zdejšího průmyslu. Po řadě neúspěšných vyjednávání se SSSR se Západ rozhodne reformu podniknout za jeho zády.
Jelikož se ale reforma vztahuje i na sověty okupované území, odpověď na sebe nenechá dlouho čekat. Píše se 23. červen 1948, když Sověti vypojují elektřinu a o několik hodin později zablokují i všechny přístupové cesty.
Okolo 2,2 milionu lidí, kteří jsou závislí na přísunu jídla zvenčí, najednou musí vystačit se zásobami, které pokryjí sotva 36 dní. Sověti si mnou ruce a spoléhají na krutou zimu či neochotu Západu k zásobování a šeredně se mýlí.
Velitel okupačních vojsk Lucius Clay (1898–1978) vydá příkaz k dopravě zboží leteckou cestou. K ukončení blokády dojde 12. května 1949, kdy je Sovětům jasné, že akce vyšla naprázdno. Za tu dobu se uskuteční zhruba 278 000 letů a přepraveno je 2,3 milionu tun zboží.
Příliš krutý arzenál
Válka ve Vietnamu, jeden z nejdelších konfliktů studené války, vypuká v roce 1964 útokem na americkou špionážní loď Maddox, která je napadena severovietnamskými torpédovými čluny. Prezident Lyndon B. Johnson (1908–1973) po tomto incidentu neváhá ani minutu a dává souhlas k útoku.
Během války jsou v masovém měřítku využívány smrtící bojové látky jako napalm, jímž se bombardují celé vesnice, nebo dioxin, známý také jako Agent Orange. Všechny tyto zbraně mají jedno společné – ničí vše, co jim přijde do cesty, navíc mají pozdní nežádoucí účinky.
Jejich působením se například ženám rodí ve větší míře postižené děti. Nejprve se z pomyslného vítězství těší Američané, kteří s novými zbraněmi bodují. Taktika Národní fronty osvobození Jižního Vietnamu (Vietkong), která je mnohem pomalejší a propracovanější je nakonec donutí k ústupu.
Úspěch nakonec slaví komunistický sever. Ztráty na životech jsou ale obrovské, jen jižních Vietnamců přijde o život na 250 000.