Kde se ukrývá největší český středověký kostel ? Pokud hádáte Pražský hrad, jste na omylu. Je to Vyšehrad, i když je ho dodnes probádaný pouze zlomek. Podle archeologa Ladislava Varadzina přibližně patnáct procent.

Archeologové z české Akademie věd na konci léta roku 2014 odhalili na pražském Vyšehradě při průzkumu baziliky svatého Vavřince zbytky kostela.

Jedná se o stavbu se třemi apsidami, která pochází z období od 2. poloviny 10. století do 1. poloviny 11. století. Kostel je největší stavbou s centrálním půdorysem z té doby v českých zemích i v celé oblasti, kde žili západní Slované (zahrnuje území dnešní České republiky, Slovenska a Polska).

Stavitel není zdejší

Předtím byla za největší dobovou stavbu tohoto typu považována rotunda svatého Víta na Pražském hradě založená kolem roku 930. „Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a bylo o 40 % větší než rotunda sv.

Víta a Václava na Pražském hradě. Už tou rozlohou byla naprosto monumentální,“ míní archeolog Bořivoj Nechvátal. „Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost.

Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin,“ myslí si Ladislav Varadzin.

V Zákolanech se zachovalo původní zdivo

Roku 884 zakládá kníže Bořivoj (852/855–888/890) na Levém Hradci křesťanský kostel, vůbec první v Čechách. Z původní rotundy, zasvěcené po dokončení svatému Klimentovi, se ale zachovaly jenom základy pod barokní lodí svatostánku pocházejícího ze 17. století.

Kníže Spytihněv I. (kolem 875–915) nechává v období 895–905 na Budči u obce Zákolany asi 17 km severozápadně od Prahy rotundu svatého Petra. Kruhová stavba má průměr přes 8 metrů, její zdivo se zachovalo původní.

Věž přistavěli dodatečně.

Slavníkovci zaměstnali saského odborníka

Druhým kostelem v oblasti dnešní Prahy se asi roku 920 stává bazilika svatého Jiří, založená knížetem Vratislavem I. (888–921). K jejímu vysvěcení dochází o pět let později, když jsou do ní přeneseny ostatky svaté Ludmily z Tetína.

U baziliky také vzniká klášter benediktinek. Libice nad Cidlinou, hradiště a centrum rodu Slavníkovců, mají ve 2. polovině 10. století také kostel. Zbytky jeho kamenného zdiva nalezli v roce 1949 archeologové.

Šlo o jednolodní stavbu s příčnou lodí. Podle jejího charakteru pocházel projektant nejspíše ze Saska.