Krásná Egypťanka se po sexuálním aktu obává, zda není na cestě dítě. Živí se totiž nejstarším řemeslem na světě. Její přítelkyně jí naštěstí obstará zvláštně vonící chomáč vlny, po kterém prý zaručeně neotěhotní.  

Vdané ženy odjakživa usilovaly o to, porodit co nejvíce dětí. „Bezdětná manželka mohla být podle zákonů mnoha starověkých společností vyhnána,“ píše současný autor Vlastimil Vondruška.

Už staroegyptské papyry proto obsahují návody, jak otěhotnět. Objevovala se ale i druhá skupina dam, která naopak potřebovala nechtěnému početí zabránit. Lehké ženy.

„Právě ony s největší pravděpodobností používaly nejstarší primitivní antikoncepci,“ dodává Vondruška.

Látka ničí mužské spermie

Mladá Egypťanka Nechbet bere do ruky kousek vlny nasáklý medem. Je posypaný směsí z prášku z rozmělněných akátových trnů a datlí. Opatrně si ho vsouvá do vaginy. Tenhle recept se jí osvědčil.

Složení starověkého antikoncepčního tamponu s kvašeným akátem popisuje už egyptský Ebersův papyrus z roku 1550 př. n. l. Med a prášek z datlí zajistí, že akátový výtažek na vlněném tamponu zkvasí. Ve vlhku a teple ženského klína potom chemicky zreaguje. Při jeho přeměně vzniká kyselina mléčná, která ničí mužské spermie.

Sázka na kyselinu

Existuje ale také jiný recept v podobě pasty z krokodýlího trusu. Zachycuje ho tzv. Petriho papyrus z období kolem roku 1850 př. n. l., obsahující také velké množství lékařských předpisů.

I použití krokodýlího trusu má svůj smysl, protože také vzniká kyselé prostředí.

Estrogen v jablkách

„Jakkoliv takové metody vypadají velmi bizarně, mohou mít racionální jádro, neboť v řadě těchto podivně vyhlížejících substancí jsou někdy obsaženy látky usmrcující spermie,“ komentuje starověké antikoncepční přípravky současný gynekolog Alexandr Barták.

Egyptské ženy často sahají i po receptu na čípky složené z tuku, medu a extraktu z granátových jablek, která díky obsahu přírodního estrogenu snižují možnost početí.