Kdysi v dávných dobách se na severní polokouli Marsu rozkládal obrovský oceán, zjistili vědci z NASA. Zabíral pětinu celé planety a bylo v něm víc vody než v pozemském Severním ledovém oceánu.
Před 4,5 miliardami let byl Mars příhodným místem pro život. Bylo zde teplo a vlhko, zurčily zde potoky a řeky, které se vlévaly do 140 metrů, ovšem v některých místech až 1,6 kilometru, hlubokého oceánu.
Nový odhad je založen na detailních pozorováních dvou málo odlišných forem vody v atmosféře Marsu.
Jednou z nich je běžná voda tvořená dvěma atomy obyčejného vodíku a jedním atomem kyslíku – H2O. Druhým typem je HDO, takzvaná polotěžká voda, přirozená modifikace molekuly, ve které je jeden atom běžného vodíku nahrazen těžším izotopem vodíku – deuteriem (deuterium, vodíkový atom s jedním neutronem v jádře, běžný vodík neutron v jádře nemá).
Jelikož molekula s deuteriem je těžší než obyčejná, obtížněji se vytrácí z atmosféry do vesmíru. Proto čím větší množství vody se z planety ztratilo, tím větší je poměr HDO/H2O ve vodě, která na planetě zůstala.
Nové výsledky ukazují, že voda v atmosféře nad polárními oblastmi byla sedminásobně bohacena o HDO ve srovnání s pozemskými oceány. To znamená, že voda v ledových čepičkách Marsu je obohacena osminásobně.
Mars tedy musel ztratit 6,5krát větší objem vody, než představují současné zásoby v polárních čepičkách, aby došlo k tak vysokému obohacení.
