Je to šok. I když to všichni mají před očima. V roce 1957 ameridcký psycholog prokáže smutný fakt. Člověk nejedná v souladu s se svými názory, ale mění své názory podle aktuální situace.
Chicagská hospodyně Dorothy Martinová (1900–1992) se od boha jménem Sananda dozví, že 21. prosince 1954 lidstvo zahyne při obrovské povodni.
Přežijí jen Sanandovi věrní, a tak poblázní pár kamarádů z fanklubu UFO, založí sektu a začnou se chystat na konec světa.
Konec světa se nekoná
Prodají co mají, opustí zaměstnání a často i rodiny, jenže konec světa se samozřejmě nedostaví. „Někteří členové sekty zabořili ruce do dlaní a plakali.
Jiní jen leželi na pohovce a civěli do prázdna,“ popisuje první minuty po konci světa psycholožka Lauren Slaterová (*1963) ve své knize Pandořina skříňka. Potom se však stane něco neuvěřitelného. Ne, nezjeví se Sananda.
Martinová, která se do té doby vyhýbá veškeré publicitě, obvolá všechna média, aby šťastná oznámila, že konec světa se nekoná protože „malá skupina věrných šířila tolik světla, že se bůh rozhodl svět ušetřit“. Dává rozhovory, vysvětluje a ujištuje, že její víra není omyl.

Za málo peněz více víry
Psychologa Leona Festingera (1919–1989) zaujme razance s jakou členové sekty popírají realitu, lpí na svých smyšlenkách a dokonce se na k nim snaží obrátit co nejvíce lidí.
Inspirován neobvyklou situací, vytváří se svými asistenty řadu experimentů na jejichž základě definuje teorii kognitivní disonance.
Stavu mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma psychologicky neslučitelnými idejemi a skutečným stavem věcí, který by měl vést k tomu, aby člověk přizpůsobil názory svému chování, namísto toho však upravuje své chování tak, aby odpovídalo jeho přesvědčení.

Lépe placení, lépe věří
V jednom z nejslavnějších experimentů zaplatí účastníkům, které nechá dělat nudnou práci, za to, že budou ostatním tvrdit, jak to bylo zábavné a zajímavé. Jedné skupině však zaplatí 20 dolarů a druhé jen dolar.
Ukáže se, že ti druzí mnohem častěji tvrdí, že skutečně věří tomu, co říkají, než ti, kteří dostali zaplaceno víc. Důvod?
Ospravedlnit lhaní za tak malou odměnu je mnohem obtížnější, a tak lidé přizpůsobí své přesvědčení svému chování, aby tak redukovali nesoulad mezi myslí a chováním.
Mozek se vyhýbá vnitřní kolizi
Zveřejnění Festingerovy teorie vyvolá mezi odborníky pobouření, přestože nabízí vysvětlení do té doby nepochopitelného chování.
Například záhadu amerických vojáků zajatých během korejské války, kteří přecházejí na stranu nepřítele a stávali se zarytými komunisty. Nebylo k tomu zapotřebí mučení, ani vymývání mozku. Stačila třeba cigareta za napsání protiamerického článku.
Zkrátka, čím mizernější odměna za to, že se chováme v rozporu s vlastním přesvědčením, tím spíš mozek najde argumenty proč toto přesvědčení změnit a vyhnout se tak vnitřnímu konfliktu.