Ticho, ve kterém slyšíte i vlastní dech, panuje v 9. století ve skriptoriu kláštera sv. Havla. Anglosaští a irští mniší se sem doslova hrnou, aby se jim dostalo té cti přepisovat a šířit významná literární díla.

Opatská knihovna kláštera Svatého Havla ve Švýcarsku patří k nejvýznamnějším centrům evropské vzdělanosti. Založena:

na počátku 9. století opatem Waldem z Reichenau (740‒814), Sám franský král Karel Veliký (747/748‒814) požádá papeže Adriana I. († 795), aby sem poslal rukopisy gregoriánských chorálů k rozmožení.

Přežije požár

Sbírka spisů naštěstí přežije i požár opatství v roce 937 a v dalších staletích se rozšiřuje. dnešní sál byl vystavěn v letech 1758‒1767 podle rokokového návrhu architekta Petera Thumba (1681‒1767).

Dnes už návštěvníky nevítá strohá středověká písárna, ale nádherný rokový sál, který už na vstupních dveřích hlásá, že je „psyché iatreion,“ lékárnou duše. Uzdravuje tu 160 000 uložených svazků.

Mezi nejcennější zdejší poklady se řadí rukopis Písně o Nibelunzích, dále cca 2100 rukopisů z doby 8. ‒ 15. století před vynálezem knihtisku z toho 400 kodexů z doby před rokem 1000, kolekce asi 1650 prvotisků.

Bašta protestantů

Existence knihovny Trinity College v irském Dublinu je svázaná s nejstarší irskou univerzitou, kterou zakládá anglická královna Alžběta I. (1533‒1603) už v roce 1591, aby tak upevnila moc Tudorovců v Irsku.

Do ryze protestantské školy mají římští katolíci až do roku 1873 omezený přístup. Vatikán svým věřícím sem zakazuje vstup až do konce 20. století! Hlavní sál postupně nestačí bobtnající sbírce – dnes se v něm v dubových policích nachází asi 200 000 svazků.

Proto se z rovných stropů staly klenuté a knihovna vyrostla do výšky a dnes zahrnuje galerii.

Biskupovy poklady

Největší poklady včetně proslulé knihy z Kellsu, bohatě zdobeného evangeliáře sepsaného keltskými mnichy už v 8. století, získává do zdejších fondů Henry Jones (1605‒1681), biskup z Meath a vícekancléř univerzity roku 1661. Celá knihovna včetně hlavního sálu byla vybudována v letech 1712‒1732 na návrh irského architekta Thomase Burgha (1670‒1730).

Význam instituce podtrhuje skutečnost, že od roku 1801 má knihovna právo dostávat povinné výtisky nejenom z Irska, ale i celé Velké Británie.