Domů     Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu

Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát.

Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie Nové říše a manželku faraona Achnatona (vláda 1353–1336 př. n. l.).

Kolem legendární krasavice ale panuje rozruch už od dob jejího objevu.

V letech 1907‒1913 provádí v egyptské El Amarně (starověké město Achetaton) vykopávky Německý orientální ústav.  Egypťané a Němci uzavřeli dohodu, podle které si německá strana vezme z nálezů objekty zhotovené z hlíny a štuku, zatímco Egypťané kamenné sochy.

V čele výzkumů stojí německý archeolog Ludwig Borchardt (1863–1938). Dne 6. prosince 1912 se mu podaří v domě P 47,2 vyhrabat vápencovou bustu.

reklama

Nález by měl předat Egypťanům, jenže to se mu vůbec nechce. „Při dělení Němci dali vápencovou bustu záměrně do krabice se štukovými předměty, a navíc ji nechali ušpiněnou.

Díky tomu ji ukryli,“ popisuje současný český archeolog Miroslav Verner, co se dělo krátce po objevu.

Nefertiti, Egyptské muzeum v Berlíně. FOTO: Egyptské muzeum v Berlíně/Creative Commons/CC BY 3.0
Nefertiti, Egyptské muzeum v Berlíně. FOTO: Egyptské muzeum v Berlíně/Creative Commons/CC BY 3.0

Jenom kus sádry

Němečtí archeologové si bustu, jejíž vznik se klade do let vlády faraona Achnatona, uzurpují pro sebe. Borchardt se postaví proti vystavení busty a veřejnost proto dostane šanci si dílo prohlédnout až v roce 1924 v Berlíně. Lidé jsou v šoku.

Barvy na štukované a kolorované bustě jsou tak živé, jako by byly namalovány včera. To způsobí skandál. „Není to nic víc než pomalovaný kus sádry,“ hájí se archeolog.

Už tehdy čelí obvinění z podvodu. Roku 1920 dílo James Henry Simon věnuje státu. Nedlouho po vystavení se mezi Egyptem a Německem rozhoří spor. Podle Egypťanů došlo roku 1913 k ilegálnímu vývozu busty za hranice země.

Němci odmítají artefakt do Káhiry, byť jenom zapůjčit. Jaká je odpověď Berlína? K vývozu došlo díky Borchardtově dohodě s jedním z egyptských vyšších úředníků. Německá strana v osobě samotného šéfa amarnského výzkumu ale archeology oklamala.

V roce 2009 došlo k nálezu dokumentu, který tuto skutečnost potvrzuje. Borchardt v seznamu děl k vývozu do své vlasti označil vápencovou bustu za bezcenný odlitek ze sádry.

Malé sousoší Achnatona a Nefertiti. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/CC BY-SA 1.0
Malé sousoší Achnatona a Nefertiti. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/CC BY-SA 1.0

Model pro další práci

Co si o tom myslí současní odborníci? „Předpokládá se, že bustu vytvořil sochař Thutmose, který byl dvorním sochařem reformátorského faraona Achnatona, který byl manželem Nefertiti,“ vysvětluje Verner. Thutmose žil a pracoval ve 14. století př. n. l.

 Vědci dojdou k názoru, že busta není tzv. „ostrým“ dílem určeným k vystavování. Zřejmě měla sloužit jako model, podle kterého umělec vytvářel královniny sochy. Důkazem má být chybějící levé oko.

Podle vyjádření německého odborníka Dietrich Wildunga do busty chybějící oko nikdo nevsadil, protože šlo o model. Dohady německé a egyptské strany ale nekončí. Táhnou se desítky let.

Do průzkumy hlavy královny se coby nezávislý expert pustí britský historik umění Henri Stierlin (*1928). Věnuje analýze celkem 25 let svého života a roku 2009 prohlásí, že podle jeho názoru Borchardt hlavu Nefertiti dodělal.

Původně nepříliš vzhledný kus vápence proměnil v pestrobarevné dílo, které upoutá na první pohled. Chtěl zřejmě přesvědčit odborníky, že dílo je pravé, proto maloval barvami používanými v antice. Stierlin mu ale na špek neskočí.

Dvě z dcer Achnatona a Nefertiti. FOTO: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr./Creative Commons/Public domain
Dvě z dcer Achnatona a Nefertiti. FOTO: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr./Creative Commons/Public domain

Secesní napodobenina

Poukazuje také na chybějící levé oko. „To by byla urážka pro starověkého Egypťana, který věřil, že socha je osobností,“ říká.

Dalším důkazem, že jde o dílo, jehož konečná podoba se zrodila až v archeologově dílně ukazuje skutečnost, že poprsí Nefertiti je tvarováno vertikálně, přitom u egyptských bust je typické horizontální zpracování.

Rysy panovnice také nápadně připomínají secesní portréty. Secese je uměleckým stylem, který „frčí“ na evropské scéně v době nálezu.

Stierlin se o díle vyjadřuje, že jde o falzifikát pocházející z roku 1912. Popírá, že by šlo o dílo staré 3400 let, jak uváděli historikové před ním.

Podle něho „je stále méně pravděpodobné, že je busta původní.“ Vysloví dokonce domněnku, že Borchardt bustu přímo zhotovil. Proč? Zřejmě si chtěl zkusit si práci se starověkými pigmenty barev nalezenými při vykopávkách.

Zvláštní je i skutečnost, že se o nálezu nezmínil žádný z francouzských archeologů. kteří v roce 1912 v Egyptě pracovali. „Archeolog se ani netrápil tím, že by ji písemně popsal, což je mimořádné u tak výjimečně dobře zachovaného nálezu,“ uvádí.

Místnost v
Místnost v „Neues Museum Berlin“, kde je Nefertiti vystavena. FOTO: Žádný strojově čitelný autor není uveden. Xenon 77 předpokládán (na základě nároků na autorská práva)/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Retuš jako u modelek

O nepůvodnosti busty hovoří i italští vědci. Královnin propracovaný obličej je podle nich výsledkem operací běžných dnes při retuších obličeje u fotomodelek. Pod nánosem barev se nacházejí nižší vrstvy, ve kterých vypadá Nefertiti mnohem přirozeněji.

Má například vrásky smíchu tvarované kolem úst. Otázka, zda někdy dojde k vrácení busty zpátky do Egypta, je ožehavá dodnes. Například v roce 2008 ji vytáhne na světlo tehdejší egyptský ministr pro památky, egyptský archeolog Zahi Hawass.

Německá strana se ale k tomu nestaví příliš ochotně. Dnes se busta nachází v Novém muzeu v Berlíně na Muzejném ostrově. Pojistka na toto dílo je uzavřena na 300 milionů Euro, ovšem skutečná hodnota je zřejmě ještě vyšší.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
historie
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
Pečeť: Nenápadný pomocník historických událostí
Pokud by se některý ze středověkých vládců nachomýtl k uzavírání smluv mezi dvěma společnostmi, asi by se pořádně divil. Stačí totiž na několik papírů naškrábat podivné klikyháky a je hotovo. Kdysi dávno by se nějakým podpisům všichni vysmáli a raději by dokumenty potřísnili voskem a přiložili na ně pečetidlo. Vyjmenovat státní symboly České republiky může dát […]
Pokladna, která měla hlídat zaměstnance. Zvonila pokaždé, když někdo sáhl na peníze
Co když největším nepřítelem majitele podniku není konkurence, ale vlastní zaměstnanec? Právě takovou otázku řeší americký hostinský James Ritty v 19. století. Vymyslí zařízení, které počítá peníze, zaznamenává každou tržbu a ještě na sebe upozorní hlasitým zvonkem. Pokladna se tak rodí nejen jako pomocník obchodníků, ale také jako mechanický hlídač lidské poctivosti. Píše se rok […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz