Domů     Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu

Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát.

Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie Nové říše a manželku faraona Achnatona (vláda 1353–1336 př. n. l.).

Kolem legendární krasavice ale panuje rozruch už od dob jejího objevu.

V letech 1907‒1913 provádí v egyptské El Amarně (starověké město Achetaton) vykopávky Německý orientální ústav.  Egypťané a Němci uzavřeli dohodu, podle které si německá strana vezme z nálezů objekty zhotovené z hlíny a štuku, zatímco Egypťané kamenné sochy.

V čele výzkumů stojí německý archeolog Ludwig Borchardt (1863–1938). Dne 6. prosince 1912 se mu podaří v domě P 47,2 vyhrabat vápencovou bustu.

Nález by měl předat Egypťanům, jenže to se mu vůbec nechce. „Při dělení Němci dali vápencovou bustu záměrně do krabice se štukovými předměty, a navíc ji nechali ušpiněnou.

Díky tomu ji ukryli,“ popisuje současný český archeolog Miroslav Verner, co se dělo krátce po objevu.

Nefertiti, Egyptské muzeum v Berlíně. FOTO: Egyptské muzeum v Berlíně/Creative Commons/CC BY 3.0
Nefertiti, Egyptské muzeum v Berlíně. FOTO: Egyptské muzeum v Berlíně/Creative Commons/CC BY 3.0

Jenom kus sádry

Němečtí archeologové si bustu, jejíž vznik se klade do let vlády faraona Achnatona, uzurpují pro sebe. Borchardt se postaví proti vystavení busty a veřejnost proto dostane šanci si dílo prohlédnout až v roce 1924 v Berlíně. Lidé jsou v šoku.

Barvy na štukované a kolorované bustě jsou tak živé, jako by byly namalovány včera. To způsobí skandál. „Není to nic víc než pomalovaný kus sádry,“ hájí se archeolog.

Už tehdy čelí obvinění z podvodu. Roku 1920 dílo James Henry Simon věnuje státu. Nedlouho po vystavení se mezi Egyptem a Německem rozhoří spor. Podle Egypťanů došlo roku 1913 k ilegálnímu vývozu busty za hranice země.

Němci odmítají artefakt do Káhiry, byť jenom zapůjčit. Jaká je odpověď Berlína? K vývozu došlo díky Borchardtově dohodě s jedním z egyptských vyšších úředníků. Německá strana v osobě samotného šéfa amarnského výzkumu ale archeology oklamala.

V roce 2009 došlo k nálezu dokumentu, který tuto skutečnost potvrzuje. Borchardt v seznamu děl k vývozu do své vlasti označil vápencovou bustu za bezcenný odlitek ze sádry.

Malé sousoší Achnatona a Nefertiti. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/CC BY-SA 1.0
Malé sousoší Achnatona a Nefertiti. FOTO: Louvre Museum/Creative Commons/CC BY-SA 1.0

Model pro další práci

Co si o tom myslí současní odborníci? „Předpokládá se, že bustu vytvořil sochař Thutmose, který byl dvorním sochařem reformátorského faraona Achnatona, který byl manželem Nefertiti,“ vysvětluje Verner. Thutmose žil a pracoval ve 14. století př. n. l.

 Vědci dojdou k názoru, že busta není tzv. „ostrým“ dílem určeným k vystavování. Zřejmě měla sloužit jako model, podle kterého umělec vytvářel královniny sochy. Důkazem má být chybějící levé oko.

Podle vyjádření německého odborníka Dietrich Wildunga do busty chybějící oko nikdo nevsadil, protože šlo o model. Dohady německé a egyptské strany ale nekončí. Táhnou se desítky let.

Do průzkumy hlavy královny se coby nezávislý expert pustí britský historik umění Henri Stierlin (*1928). Věnuje analýze celkem 25 let svého života a roku 2009 prohlásí, že podle jeho názoru Borchardt hlavu Nefertiti dodělal.

Původně nepříliš vzhledný kus vápence proměnil v pestrobarevné dílo, které upoutá na první pohled. Chtěl zřejmě přesvědčit odborníky, že dílo je pravé, proto maloval barvami používanými v antice. Stierlin mu ale na špek neskočí.

Dvě z dcer Achnatona a Nefertiti. FOTO: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr./Creative Commons/Public domain
Dvě z dcer Achnatona a Nefertiti. FOTO: Ägyptischer Maler um 1360 v. Chr./Creative Commons/Public domain

Secesní napodobenina

Poukazuje také na chybějící levé oko. „To by byla urážka pro starověkého Egypťana, který věřil, že socha je osobností,“ říká.

Dalším důkazem, že jde o dílo, jehož konečná podoba se zrodila až v archeologově dílně ukazuje skutečnost, že poprsí Nefertiti je tvarováno vertikálně, přitom u egyptských bust je typické horizontální zpracování.

Rysy panovnice také nápadně připomínají secesní portréty. Secese je uměleckým stylem, který „frčí“ na evropské scéně v době nálezu.

Stierlin se o díle vyjadřuje, že jde o falzifikát pocházející z roku 1912. Popírá, že by šlo o dílo staré 3400 let, jak uváděli historikové před ním.

Podle něho „je stále méně pravděpodobné, že je busta původní.“ Vysloví dokonce domněnku, že Borchardt bustu přímo zhotovil. Proč? Zřejmě si chtěl zkusit si práci se starověkými pigmenty barev nalezenými při vykopávkách.

Zvláštní je i skutečnost, že se o nálezu nezmínil žádný z francouzských archeologů. kteří v roce 1912 v Egyptě pracovali. „Archeolog se ani netrápil tím, že by ji písemně popsal, což je mimořádné u tak výjimečně dobře zachovaného nálezu,“ uvádí.

Místnost v
Místnost v „Neues Museum Berlin“, kde je Nefertiti vystavena. FOTO: Žádný strojově čitelný autor není uveden. Xenon 77 předpokládán (na základě nároků na autorská práva)/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Retuš jako u modelek

O nepůvodnosti busty hovoří i italští vědci. Královnin propracovaný obličej je podle nich výsledkem operací běžných dnes při retuších obličeje u fotomodelek. Pod nánosem barev se nacházejí nižší vrstvy, ve kterých vypadá Nefertiti mnohem přirozeněji.

Má například vrásky smíchu tvarované kolem úst. Otázka, zda někdy dojde k vrácení busty zpátky do Egypta, je ožehavá dodnes. Například v roce 2008 ji vytáhne na světlo tehdejší egyptský ministr pro památky, egyptský archeolog Zahi Hawass.

Německá strana se ale k tomu nestaví příliš ochotně. Dnes se busta nachází v Novém muzeu v Berlíně na Muzejném ostrově. Pojistka na toto dílo je uzavřena na 300 milionů Euro, ovšem skutečná hodnota je zřejmě ještě vyšší.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Rüdiger Stehn z německého Kielu/Creative Commons/CC BY-SA 2.0
reklama
Související články
Věda a technika
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?   Gaia je astrometrická mise. Zabývá se […]
Věda a technika
5 Překvapivě dobrých rodičů v živočišné říši
Když se řekne matka, většina lidí si vybaví krásnou sympatickou ženu, která se usmívá na své malé děťátko. Jistě je to představa správná, avšak nejen mezi lidmi se najdou dobré a obětavé mámy… 1. Slíďáci Slíďáci, nebo též vlčí pavouci, by na žebříčku popularity mezi lidmi asi nestáli příliš vysoko. Jedná se o velmi početnou […]
Věda a technika
Učit se, jíst i vraždit: Co všechno dokážeme ve spánku?
Když spíme, většinou jen ležíme v posteli a oddáváme se snění. Není to ale ztráta času, když by se při tom dala stihnout i řada jiných věcí? Na noc se naše tělo samozřejmě nevypíná, pouze přejde do režimu spánku. Svaly jsou odpojeny, buňky se soustředí na regeneraci, mozek omezí kontakt se světem a třídí staré […]
Věda a technika
Vyrobil vynálezce Josef Božek první českou protézu?
Krvavá řež je 27. srpna 1813 u Drážďan v plném proudu. Řecký kníže Alexandros Ypsilanti bojuje v protinapoleonské koalici jako lev. Stačí ale jeden výbuch a z jeho pravé ruky je pahýl. Válečný invalida si nestýská. Nemůže bojovat? Baví tedy společnost, kamkoli přijde. A zanedlouho funkční pravačkou opět pozvedne sklenku oblíbeného vína… „Osvojíte-li si hodinářské […]
reklama
zajímavosti
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Den díkůvzdání není jediný: 5 svátků bohaté úrody
Když je úroda pod střechou, je čas slavit a vzdávat díky. Někde se oslavy podobají našim dožínkám, jinde jsou zvyky naprosto odlišné. Víte, kde nechávají překypět hrnec s rýží, proč krocan dostává milost a kdo bydlí v přístřešcích z listí? Milost pro krůtu Název: Den díkůvzdání Země: USA Jedním z nejznámějších svátků je Den díkůvzdání, […]
Chcete Nobelovku? Tak si ji kupte!
Ohromující objev, fenomenální literární dílo, průkopnická práce na poli míru či lékařství. To nejsou zrovna snadné podmínky pro získání Nobelovy ceny. Naštěstí existuje alternativa i pro ty, kdo se s nimi nechtějí namáhat. Stačí pár přebytečných milionů a prestižní zlatá medaile s portrétem Alfreda Nobela je vaše. Švédský vědec a průmyslník Alfred Nobel (1833–1896) by […]
Černá smrt: Morová rána přinesla nejen chaos, ale také pokrok
Pandemie bubonického moru, které se říká černá smrt, se z jižního Ruska rozšířila do Evropy v roce 1346, aby končila v roce 1353 opět v Rusku. Během pandemie černé smrti zemřelo 30 až 40 % populace, dle některých odhadů až 60 % populace, což by znamenalo 50 milionů lidí. Ani „černá smrt“ ale nebyla černobílá.   Morová rána měla […]
reklama
zajímavosti
Chcete být milionářem? Legendární soutěž stvoří boháče i podvodníky
„Takže chcete béčko? A jste si jistý? Nemůže to být třeba áčko?“ pozvedává Vladimír Čech své husté obočí. „Jsem si jistý. Dejte bé,“ kývne soutěžící naproti němu. Snaha ho zviklat tentokrát moderátorovi nevyšla. Třeba příště. Je to tehdy velká událost, když v roce 2000 do České republiky dorazí soutěž Chcete být milionářem? s hlavní výhrou […]
Je Ferda Mravenec dělnice? A co je zač Brouk Pytlík?
Cvičí přesnou mušku, řeší politiku… To je Ferda Mravenec tak, jak by si ho mohly pamatovat naše (pra)babičky. Od konce 30. let udělá velký posun. Plní pětiletku, bojuje proti škůdcům a nadšeně se účastní brigád. Až později se zaplete s nafrněnou Beruškou. Celý Sekorův příběh má ale několik drobných háčků. Například, že Ferda není „ten“ […]
Bageta a croissant: Francouzské mňamky, které nejsou francouzské
Pokud byste měli vyjmenovat jídla typická pro Francii, určitě by mezi nimi nechyběla bageta a croissant. Jenže ani jedno jedno z těch dvou není tak úplně francouzské. Bageta Někdy až metr dlouhé pečivo z bílé mouky je symbolem Francie stejně jako třeba Eiffelovka. Prezident Emmanuel Macron (*1977) ji považuje za národní poklad a chce ji […]
Když je v kuchyni vymeteno: Jak se zrodí nachos nebo sacher?
Co zcela typického si dát při výletu do Vídně? Sacherův dort! Kdo by ho neznal? Skvělá směs, marmeláda a čokoládová poleva. Vyrobit sacher si můžete i doma. Receptů na něj koluje po internetu nebo je k nalistování v kuchařkách požehnaně. Ale… Je to ten pravý?   Stát se to může, ale spíš náhodou. Original Sacher-Torte, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov