Měla to být oslava, při které v Boleslavi zasednou za masivními stoly dva bratři: kníže Václav (asi 907–935/929) a Boleslav (asi 915–967/972), který si později získá přízvisko Ukrutný. Svátek svatých Kosmy a Damiána však naservíruje krvavou dohru. Nejznámější vraždu české historie.

Co o ní lze s jistotou říct? Téměř nic – snad kromě místa, kde se stane, a toho, že do ní je zapleten Václavův bratr. Šlo o úkladnou vraždu? Podle První staroslověnské legendy z 2. poloviny 10. století ano!

Na dvoře jistého Hněvsy se prý spiklenci domluví na odstranění knížete. Jenže i tohle může být pozdější interpretace, která se snaží Václava vykreslit jako panovníka s ctnostmi mnicha.

Řada historiků považuje atentát za neplánovanou akci, alespoň ze strany Boleslava.

Jako první z Boleslavových pohůnků tasí meč Tuža. Václavovi uštědří sek do ruky. Kníže utíká ke kostelu. Masivní dveře jsou zavřené. Ke knížeti přibíhá Tira a Česta. Bijí ho hlava nehlava. Finální ránu zasadí Hněvsa. Vytasený meč vnoří do Václavových útrob.

Je konec. Před dveřmi zůstává ležet bezvládné tělo. Řádění družiny tím nekončí. Začíná lov na Václavovi spojence.

Podle Kristiánovy legendy z konce 10. nebo možná až 12. století „všechny jeho přátele rozličným způsobem krutě zahubili a jejich děti zaživa do hloubi řeky Vltavy potopili“. Ani to ale nejde brát za jasná fakta.

Anonymní autor, který se označí jako Christianus, což můžeme dnes „přeložit“ jako Kristián nebo zkrátka křesťan, má do historické přesnosti pořádně daleko.

EPOCHAplus.cz ve víru historie:

Jak je možné, že u tak významné události známe konkrétní den, ale ne rok? Víme, že Václav umírá v pondělí.

A to na možné časové ose připadá jen na roky 929 a 935. Paradoxem také je, že za vzestupem Václavova kultu stojí v první řadě právě jeho bratr Boleslav, který tři roky po vraždě nechá ostatky převézt na Pražský hrad.

Václavovi je brzy připisován jeden zázrak za druhým. A čím novější středověká historie, tím více zázraků bude…