S párou si lidé pohrávali už ve starověku. Řecký matematik Heron Alexandrijský (asi 10–75 n. l.) jako první sestrojil mechanismus, který využíval její sílu. Nazve ho Aeolipile, čili Míč boha větrů Aiola.
Funguje na principu, kdy je do koule přiváděna horká pára a tryskami usměrněná vychází ven. Díky působení zákona hybnosti se taková koule roztočí. V praxi ale svůj vynález Heron neuplatní.
Studovat nemůže
Hukot strojů na čerpání vody se ozývá v mnoha britských dolech už ve chvíli, kdy James Watt (1736–1819) přichází ve skotském Greenocku na svět.
Jejich autorství náleží vynálezcům Thomasi Newcomenovi (1664–1729) a Thomasi Saverymu (1650–1715), kteří si čerpadlo poháněné párou nechali patentovat v roce 1712. Když James hltá poznatky z matematiky a fyziky, netuší, že jednou budou lidé Newcomenovy a Saveryho zásluhy vynálezců parního stroje připisovat právě jemu.
Povede se mu totiž tyto stroje úspěšně inovovat k větší hospodárnosti. Rodinné finanční poměry mu nedovolí studovat, proto musí vzít zavděk učením na jemného mechanika u příbuzného své matky ve skotském Glasgow.
„Není to žádná tragédie, alespoň získám praxi,“ říká si Watt a nabyté zkušenosti opravdu brzy zúročí. Nakonec pracuje jako mechanik na univerzitě a postupně se jeho kariéra vyvíjí.
Úpravy terénu pro vlak
Parní stroje, které jsou jeho dílem, záhy pronikají do různých oblastí lidské činnosti a průmyslu. Pravděpodobně nejvíc pohnou vývojem dopravy. Přitom právě v tomhle oboru je k uplatnění nové technologie nejskeptičtější.
Nevěří, že by obří stroje dokázaly dá do pohybu. Ve chvíli, kdy roku 1804 vyrazí na svoji cestu parní lokomotiva anglického konstruktéra Richarda Trevithicka (1771–1833) má pořád stejný názor.
Jeho vynález si ale žije po svém, a to i u nás v Čechách. V Královské oboře (Stromovka) se 24. září 1815 schází spousty lidí včetně pražské smetánky. Svůj kočár, poháněný parou, tu předvádí český vynálezce Josef Božek.
Obavy davů z divného stroje vystřídá nadšení. Ale zpátky k železnici, kde ruku v ruce s párou jdou i další vylepšení.
Železniční trať mezi anglickými městy Stockton-on-Tees a Darlington zahajuje provoz 27. září 1825. Za projektem stojí britský inženýr George Stephenson, který koleje nepokládá na hrubý terén, ale na upravenou plochu s pražci.