Roku 1756 se ve Francii rodí loterie na podporu Královského vojenského učiliště a výchovy mladých důstojníků během sedmileté války. Měla pomoci financovat francouzské vojsko během sedmileté války. Garantem serióznosti hry se stává dokonce sám Giacomo Casanova.
V roce 1756 spolu bojuje Anglie a Francie v konfliktu, který později dějepisci pojmenují jako sedmiletou válku (1756 – 1763). Oběma stranám docházejí peníze a netuší, kde by měli získat další.
Italší bratři dobrodružných povah Jean a Ranieri Calzabigiové využívají situace a oběma vládám nabízejí recept, jak zaplnit prázdnou kasu – uspořádat loterii.
Ministr jim nevěří
Jenže pan de Boulogne, francouzský ministr financí, moc nevěří tomu, že mají čisté úmysly a chce, aby se za návrh někdo zaručil.
Tím, kdo myšlence dodá patřičný punc, se nakonec stane Giacomo Casanova (1725 – 1798), známý italský dobrodruh a svůdník, který má vynikající znalosti o janovské loterii.
Pečlivá pravidla hry
Nová hra získává v srpnu 1757 a její první tah proběhne. 15. ledna 1758, shodou okolností ve stejný den, kdy popraví Damiena, pachatele atentátu na francouzského krále Ludvíka XV. (1710 – 1774).
Dvanáct článků dohody, k níž dojde mezi bratry Calzabigiovými, Casanovou a francouzským ministrem, podrobně popisují Casanovovy paměti. Třeba rozmluvě s Calzabigiovými věnuje Casanova dokonce osm stran.
„Každý akcionář musel být notářsky prověřen coby osoba solventní,“ uvádí například článek 5 zmíněné dohody. Nic nebylo ponecháno náhodě.
Křivé obvinění z krádeže
Casanova na podniku, do kterého se zapojí, rozhodně neprodělá. Zařizuje si kancelář v pařížské ulici St. Denis a dohlíží na dvanáct sázkových kanceláři po celé Paříži.
„Nevíme, kolik mu loterie vynesla, ale když se vrátil z cesty po Holandsku, chlubil se, že za rok vydělal milion écus,“ poznamenává francouzský sociolog Michel Maffesoli. Ironií osudu ho díky tomu všichni považují za finančního znalce.
Ovšem lotynka, kterou po francouzském úspěchu propaguje i v jiných zemích, není jediným zdrojem jeho příjmů. Když ale v roce 1766 v souboji poraní hraběte Branického, po Polsku se o něm šíří škaredé pomluvy, že peníze z loterie ukradl. Důvod špatné pověsti je ovšem jiný – mámil peníze z bohatých dam.
