Domů     Automobilová doprava: Vymoženost i zabiják!
Automobilová doprava: Vymoženost i zabiják!
10.8.2018

Zubatá s kosou číhá leckde, ovšem mezi její nejoblíbenější místa patří dálnice, silnice, cesty, zkrátka všude, kde panuje motoristický ruch.

Každý rok přijde na celém světě při dopravních nehodách o život odhadem 1 200 000 lidí, což je stejné, jako by najednou zmizelo veškeré obyvatelstvo Prahy.

Při pohledu na nové projekty z oblasti bezpečnosti dopravy se však zdá, že smrt si bude muset vystačit s nižší úrodou. Tedy, alespoň doufejme.

Automatické autovlaky či řidič obrácený ke směru jízdy zády a sledující dění na silnici na počítačovém monitoru. A především chytré vozy, které převezmou značnou část práce řidiče.

Tak by měla vypadat budoucnost automobilové dopravy, ve které by nebylo místa pro smrtelné karamboly.

reklama
Schéma projektu Sartre.
Schéma projektu Sartre.

Když už dálnice, tak by měly být v první řadě aspoň bezpečné. Jenže, řidiči na dálnicích, v nejednom případě i ti profesionální, bývají často unaveni a na jízdu se nesoustředí tak, jak by měli.

Další vozidla jsou pak v takovém technickém stavu, že je s podivem, že se jejich kola ještě vůbec točí. Omezení rychlosti na dálnicích nemá na bezpečnost provozu takový vliv, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Navíc, i když se rychlost omezí, někteří řidiči takové nařízení jednoduše ignorují.

Stačí se projet maximální povolenou rychlostí třeba po „dé jedničce“ a člověk se nestačí divit, jak je neustále někým předjížděn. Jedním z probíhajících projektů, který by měl zlepšit bezpečnost na dálnicích, se jmenuje SARTRE. Tak jako má letadlo svého autopilota, vůz na dálnici by měl svého autořidiče.

Jakmile vozidlo vjede na dálnici, zařadí se do těsné kolony, která navenek vypadá jako autovlak. V jejím čele je vůz, který ovládá zkušený řidič. Vozidlům za ním pak stačí jen zadat do navigace cíl cesty a šoféři v nich si mohou dát „leháro“.

Mohou si číst, sledovat televizi, zapnout si laptop, telefonovat, spát, drbat se za uchem, prostě cokoliv, aby nějak strávili čas, během kterého se nemusejí o řízení starat. S vedoucím vozem kolony je každé auto za ním bezdrátově propojeno, a tak přejímá povely k řízení.

Pokud chce řidič dálnici na některém z exitů opustit, jednoduše si opět převezme řízení do svých rukou.

Dopravní zácpy trápí každé téměř každé velkoměsto.
Dopravní zácpy trápí každé téměř každé velkoměsto.

Zajímavý koncept bezpečného vozu už před časem představila společnost Intel. Podle něj se automobil budoucnosti bude po silnici pohybovat naprosto bezpečně s využitím celé řady počítačových systémů.

Bude vybaven několika kamerami, které se zaměřují na jiná auta a lidi pohybující se poblíž cesty nebo křížící jeho dráhu. Počítač okamžitě vypočítá, jaké nebezpečí pro auto představují a jaké reakce se od řidiče vyžadují.

Některé funkce budou zcela automatizovány a vůz v případě nebezpečí převezme sám řízení.

Před nečekanou překážkou tak dokonce dokáže sám zabrzdit. Massachusettský technologický institut (MIT) se sídlem v americkém Bostonu přichází s nápadem, který by řadu současných dopravních problémů ve městech mohl alespoň částečně odstranit.

Jeho projekt spočívá v sestrojení lehkého elektrického vozíku, s nimž se řidič dostane téměř všude. Vůz má být dvoumístný i s menším úložným prostorem pro nevelký nákup. V ulicích Bostonu je možné se s ním již setkat.

Na projektu se podílely nejlepší mozky ve svých oborech. Například na tvorbě designu se podílel i světově proslulý architekt z Los Angeles Frank Gehry.

Gehry a jeho tým nakreslili vozidlo v podobě kulatého míče, ke které poté konstruktéři místo klasických kol připojili koule. Vůz tak působí dojmem jako vystřiženým z nějakého sci-fi snímku.

Bude metro bez řidičů následovat i automobilová dopravaM
Bude metro bez řidičů následovat i automobilová dopravaM

Městská infrastruktura by v představách vědců měla být poseta stanovišti, kde si malé vozítko lze půjčit nebo je tam zanechat.

Taková parkoviště by měla být rozmístěna především u strategických míst městské infrastruktury, tedy například u stanic metra, vlakových a autobusových nádraží či letišť, ale i u významnějších budov a u dalších podobně důležitých městských uzlů. „Představte si nákupní vozíky, které dohromady nezaberou mnoho prostoru.

Vezmete si první vozík a odjedete s ním.

Tak by to mělo fungovat i u nových aut,“ vysvětluje člen konstruktérského týmu Ryan Chin, který je v odborných kruzích považován za jednoho z největších talentů ve svém oboru. Stres nejen že zkracuje lidský život, ale bývá i častým viníkem dopravních nehod, které mohou mít fatální následky.

Ale v takovémto systému městské dopravy by fenomén stresu téměř odpadl. Zubatá si tak do svého deníčku může připsat další mínus. V některých městech, například v Londýně, se již setkáváme s podzemní dráhou bez řidiče.

Koneckonců i Praha přemýšlí o tom, že na již docela dlouhou dobu připravované „modré“ trase D by byl použit podobný princip. Ale plně automatizovaná povrchová doprava? I ta v myšlenkách konstruktérů a urbanistů už existuje.

Autobusy jsou plně ovládány počítačem. Svou trasu najdou podle magnetického pásu, který je zabudovaný přímo ve vozovce.

Čidla zabrání případné srážce s jiným vozem a počítač si v případě hlášení, že „provoz je na stupni číslo 5“, najde nejlepší objízdnou trasu. Městská hromadná doprava se zpravidla dělí na podzemní a povrchovou.

Ovšem jedna možnost zatím zůstává nevyužita – nadzemní doprava.

Zde se ani tolik nejedná o vrtulníky a letadla, ale o něco, co vzdáleně připomíná lanovku. Maglev neboli magnetická levitace není objevem nikterak novým – asi každý z nás si někdy vyzkoušel přitisknout k sobě dva magnety.

Princip pochopil už před sto lety americký fyzik Robert Goddard a spočívá v tom, že stejné póly magnetů se odpuzují silou řekněme nezanedbatelné velikosti. Odtud už je jen krůček k využití tohoto objevu v dopravě.

Budoucnost dopravy je v její hromadné variantě.
Budoucnost dopravy je v její hromadné variantě.

Výhodou vznášení se nad kolejnicí (levitace) je, že zcela schází tření, protože vlak se vůbec s kolejnicí nedostane do kontaktu – souprava se vznáší asi patnáct centimetrů nad dráhou.

Kdyby tímto prostředkem jezdíval Antonín Dvořák, slavná Humoreska by asi nikdy nevznikla, neboť k jejímu složení ho prý inspirovalo charakteristické drncání kolejí. Ten samý princip lze užít i tak, že dopravní prostředek se nevznáší na kolejích, ale pod nimi.

Kabina je zavěšená pod kolejnicemi, se kterými ji spojuje cosi podobnému pantografu. V Kalifornii už funguje systém Skytrain, který pracuje přesně na tomto principu. A za hodinu dokáže přepravit na 14 000 osob.

To vše rychlostí, která převyšuje 240 kilometrů za hodinu a bez rizika srážky s automobilem. Přes všechna technická zlepšení a moderní bezpečnostní prvky sedí v automobilu stále jen člověk. Člověk chybující a omylný. S tím se dá zatím jen těžko něco udělat.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz