Zemětřesení patří mezi děsivé a ničivé přírodní katastrofy, které způsobují velké škody. Pokud ale nastane pod vodou, je často doprovázené devastující vlnou tsunami. Jak vzniká? A dá se před ním uniknout?

Planetu Zemi tvoří soustava tzv. litosférických desek, které se neustále pohybují a navzájem do sebe narážejí tvrdými, trhavými pohyby.

Pokud pak dojde k jejich kontaktu pod mořskou hladinou, velké množství energie se uvolní ve formě silných seizmických vln, které způsobí právě tsunami. Tsunami ale mohou vyvolat i erupce sopek nebo půdní sesuvy.

Jak tsunami vypadá?

Délka vlny tsunami bývá veliká, často se pohybuje v řádech stovek kilometrů. Na širém oceánu přitom vypadá jako běžná vlna, jen je mnohem rychlejší, může nabrat rychlost až 700 km/h. Když dorazí k pobřeží, její rychlost se sníží, ale výška vzroste.

Nebezpečí tsunami tkví především v jeho nepředvídatelnosti (v hlubokém moři ho téměř nelze vypozorovat). Z pobřeží ho zpravidla lze odhadnout až na poslední chvíli, a to podle toho, že voda náhle ustoupí až o stovky metrů a odhalí jindy zaplavené mořské dno.

Jak se tvaruje?

Zemětřesení způsobují velké praskliny pod mořem. Současně se zvedá část mořského dna a tlačí nahoru i mořskou vodu. Tím na hladině oceánu vznikají vlny tsunami. Na povrchu oceánu se hromadí voda zespoda.

Tak vznikne velké množství vln, které dosahují rychlosti až 700 km/h. Když se vlna tsunami přiblíží ke břehu, zpomalí a její výška vzroste. Mořské dno začne vůči vodnímu pohybu vytvářet odpor, a vlna tak zesílí.

Když vlna tsunami narazí na břeh, obvykle se nerozpadne, ale pokračuje směrem dopředu a postupně zaplavuje celé pobřeží. Silný proud rozbíjí budovy a ničí vše, co se mu připlete do cesty, včetně lidí.

Hlavní město oblasti Aceh v Indonésii před a po tsunami.Uvnitř zemětřesení

K zemětřesení dochází nejčastěji na okrajích litosférických desek, když do sebe navzájem narážejí. Pokud se pak jejich pohyb zastaví, začne mezi nimi vznikat velký tlak. Následně se na deskách vytvoří prasklina, která začne uvolňovat velké množství energie.

Desky pak mají tendenci vrátit se do původního stavu, což vyvolává seizmické vlny.

Seizmické vlny

Zemětřesení vytváří dva typy seizmických vln, P-vlny a S-vlny. Vědci je dokážou detekovat a díky tomu zjistit, kde a kdy k zemětřesení došlo.

P-vlny Jde o tzv. podélné vlnění. Dosahuje těch nejvyšších rychlostí.

S-vlny Jedná se o tzv. příčné vlnění. Jeho rychlost bývá nižší než u P-vln.

Nejničivější tsunami

Kde: Sumatra (Indonésie)

Kdy: 2004

Počet mrtvých: 283 106

Síla zemětřesení: 9,1

Zemětřesení postihlo oblast západního pobřeží indonéského ostrova Sumatra a bylo následované vlnou tsunami. Katastrofu způsobilo zasunutí indické tektonické desky pod barmskou. Série ničivých vln zasáhla většinu pevniny podél oceánu. Vlny dosáhly výšky až 30 metrů.