Skip to content
reklama

Seznamte se s vražednými zbraněmi: Gustav a Dora

Zdecimovanou krajinou u Sevastopolu zazněla rána. Vojáci fascinovaně hleděli na stroj brázdící zem krátery o velikosti devíti metrů – a stejné hloubce! Dělo Těžký Gustav právě vypálilo jednu ze svých 48 střel.

V boji se z něj vystřelilo jen párkrát, i tak se ale zapsalo se svou „sestrou“ do historie jako největší dělo historie.

V rámci strategických plánů uvažovala německá generalita s proražením série francouzských opevnění, takzvané Maginotovy linie. K tomu ale potřebovala devastující zbraně. Požadavek, který doputoval vedení zbrojovky Krupp, zněl jasně: „Potřebujeme projektil, který zničí sedm metrů vyztuženého betonu nebo metr širokou vrstvu pancéřové oceli.

“ Dělo mělo mít takový dostřel, aby mohlo ničit pevnosti mimo dosah francouzské obrany.

Plány na monstrum

Za rýsovací prkno usedl přímo hlavní inženýr zbrojovky Krupp Erich Müller. Vypočítal, že projektil schopný způsobit požadovanou škodu, bude vážit okolo sedmi tun. Zbraň schopná ho vystřelit musela mít ráži nejméně 80 centimetrů.

Hlaveň tohoto monstra by pak musela být dlouhá 30 metrů. Po vypočítání celkové hmotnosti se nejeden z inženýrů u Kruppa orosil. Dělo by podle propočtů vážilo přes 1000 tun. I přesto u Kruppa navrhli tato děla o ráži 70, 80, 85 a 100 centimetrů.

Náboj do děla Gustav je dnes exponátem londýnského muzea. FOTO: Daniel Perez Sutil / Creative Commons / CC BY-SA 2.0

Rozhodlo Hitlerovo nadšení

Plány sice existovaly, ale s výrobou se otálelo. Nikomu se nechtělo do tak obrovského projektu investovat čas, peníze, ani materiál. To se však změnilo v roce 1936, když Essen, kde zbrojovka sídlila, navštívil Adolf Hitler. Vůdce plány děl velkých jako pětipatrový dům ho uchvátily. U Kruppa se tedy rozhodli postavit variantu s ráží 80 centimetrů. V polovině roku 1937 se začalo s výrobou. Německo si u zbrojovky objednalo obrovská děla rovnou dvě.

Jméno má po otci

Od počátku bylo jasné, že plánovaný termín dokončení na počátku roku 1940 se nestihne. Odlití tak obrovských kusů oceli představovalo technologický oříšek. V září 1941 byly uskutečněny první testy na střelnici Hillersleben.

Dělo vystřelilo projektil o váze sedm tun do vzdálenosti 37 kilometrů. Po úspěšných pokusech bylo dělo připraveno k bojovému nasazení a dostalo jméno po otci majitele essenské zbrojovky – Gustav.

blank
O velikosti Dory nás přesvědčí porovnání její siluety se současným odpalovačem balistických raket OTR-21 Točka. FOTO: Allocer / Creative Commons / volné dílo

Účet na tři miliardy korun

Vzhledem k velikosti obrovského stroje dostal přídomek těžký. V rámci tradice si Krupp neúčtoval peníze za dodávku první zbraně. Pustil se tedy urychleně do výroby druhé. Identické dělo dostalo jméno podle ženy hlavního inženýra, Dory.

Za něj už Německo zaplatilo sedm milionů říšských marek (přibližně 3 miliardy současných korun).

Vyměňte hlaveň!

Po vyrobení děl však Německo řešilo zapeklitou otázku. Kam s nimi? Francie byla už dobyta. Gustav tedy putoval v březnu 1942 na východní frontu, kde se měl zúčastnit obléhání Sevastopolu. Obrovský kolos se však mohl pohybovat pouze po dvou železničních drahách vedle sebe.

K ruskému městu dorazil v červnu 1942. Stihl vypálit 48krát, než bylo obléhání ukončeno. Mezitím ovšem musela být hlaveň kvůli opotřebování vyměněna.

blank
Dora se přesunuje do palebné pozice nedaleko vesnice Duvankoj u Sevastopolu. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Raději je zničte!

Do další akce se nakonec Těžký Gustav nedostal. Plánovalo se ještě jeho použití proti povstání ve Varšavě, nakonec však nedošlo ani na něj. Dora dopadla ještě neslavněji. Němci ji chtěli použít u Stalingradu v roce 1942.

Jelikož Sovětská vojska obkličovala bránící se Němce, hrozilo, že by Dora padla do ruských rukou. A tak obrovské dělo ustupovalo spolu s německými jednotkami. Než aby padly do rukou nepřítele, nacisté obě děla raději zničili.

Jejich zbytky našli Američané v roce 1945.

Foto: Scargill / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, Daniel Perez Sutil / Creative Commons / CC BY-SA 2.0, Allocer / Creative Commons / volné dílo, Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Správná péče oddálí stárnutí pleti
panidomu.cz

Správná péče oddálí...

Když začíná pleť stárnout? Prý už brzy...
Bitva třiceti: Do boje šli jen ti nejlepší
epochalnisvet.cz

Bitva třiceti: Do boje šli...

Kolik obětí by přineslo dobývání obleženého města?...
Pravda o sibiřských nestvůrách
enigmaplus.cz

Pravda o sibiřských nestvůrách

V dobách studené války se Rusové všemožně snažili dohnat a...
Rok s Věnečky Janeček: limitované edice, spolupráce s Hemingway Barem a narozeninový pop-up
iluxus.cz

Rok s Věnečky Janeček:...

Loni v dubnu otevřel v pražské Pštrossově ulici...
Svědci UFO ihned po pozorování spatřili tři muže v černém
enigmaplus.cz

Svědci UFO ihned po pozorování...

Trojka je sice zhusta považována za šťastné číslo, ale...
Slavné muže bere Sára Rychlíková útokem!
nasehvezdy.cz

Slavné muže bere Sára...

Dlouho to vypadalo, že se...
Masiv pod nohama
rezidenceonline.cz

Masiv pod nohama

Podlahová krytina z přírodního dřeva je prověřená...
Tak trochu jiné orloje
epochanacestach.cz

Tak trochu jiné orloje

Ten pražský na...
Skončí nakonec herečka Obermaierová úplně sama?
nasehvezdy.cz

Skončí nakonec herečka...

JAROSLAVA OBERMAIEROVÁ...
Perla neomylně poznala, kde jí je potřeba
skutecnepribehy.cz

Perla neomylně poznala, kde...

Čtyři dny se ty dvě trmácely vlakem, od hranic je...
Krůtí maso se zeleninovým salátem
tisicereceptu.cz

Krůtí maso se zeleninovým...

Bezchybná volba, pokud hubnete. Krůtí maso...
Češi pošlou do vesmíru SOVu
21stoleti.cz

Češi pošlou do vesmíru SOVu

V roce 2028 by měla na oběžnou dráhu Země...

Předplatné časopisu

Chcete znát odpověďi? EPOCHA je pro Vás jasnou volbou. Již 17 let pro vás mícháme koktejl toho nejzajímavějšího, co se kolem nás děje!

Zvolte variantu

Epocha