Když praotec Čech dorazil se svým kmenem do naší země, údajně vystoupil na horu Říp, vzdálenou asi pět kilometrů od dnešní Roudnice nad Labem. Rozhlédl se po kraji a pronesl památnou větu o zemi mlékem a strdím oplývající.

Poprvé se o této legendě zmiňuje už kronikář Kosmas (asi 1045–1125). Rok po jeho smrti prameny již uvádějí na Řípu románskou rotundu, zasvěcenou nejdříve svatému Vojtěchovi a později svatému Jiří. Kníže Soběslav I. (asi 1090–1140) ji nechává přestavět a vysvětit.

Nejvhodnější lokalita

Příběh líčí i další kronikáři včetně Dalimila na počátku 14. století nebo Václava Hájka z Libočan (†1553) o dvě století později. Lze však jejich příběhu věřit? První obyvatelé Čech se skutečně usazovali v okolí Řípu, na planině Slánska a poblíž Bílé hory.

Potvrzuje to Dušan Třeštík (1933–2007), historik, který se věnoval našim nejstarším dějinám.

Hora ztrácí význam

„Podíváme-li se na mapu osídlení Čech v 6.–8. století, zjistíme, že Říp se nalézá přesně v jejím geometrickém středu. Vezmeme-li mapu osídlení pro 9.–11. století, kdy už jsou osídleny mnohem větší oblasti Čech, najdeme geometrický střed obydlené části Čech nedaleko Prahy,“ vysvětluje, proč Říp později ztratil na svém významu.