„Vážně, už to nepáchne,“ přikyvuje uznale hlavou bohatá londýnská měšťanka, když jí Joseph Bramah předvádí zbrusu novou toaletu. „A když tvrdíte, že ani mrazu už se nemusíme bát…,“ chvíli váhá, ale nakonec zavrtí hlavou. „Ne, děkujeme, je to příliš drahé. Vystačíme si s nočníkem,“ odmítne.

Když se truhlářský učeň Joseph Bramah (1748–1814) loučí ve Stainborough v anglickém Yorkshiru se svým mistrem, ten jenom zamáčkne slzu a popřeje mu štěstí. Joseph zamíří do Londýna, kde si zakládá vlastní malou dílnu.

Rozkřikne se, že je šikovný. Příležitost k výdělku na sebe nenechá dlouho čekat… „Fuj, to je zápach. Chce to nějaký zlepšovák,“ zacpe si nos skotský hodinář Alexander Cumming (1733–1814), když vkročí na toaletu.

Londýňané znají splachovací záchod sice už téměř 200 let, ale dosud si na něj pořádně nezvykli. Vynálezu, který roku 1596 vymyslel sir John Harrington (asi 1561–1612), nikdy nepřišli na chuť.

Nepomohlo ani to, že se jeho propagátorkou stala samotná královna Alžběta I. (1533–1603). Harrington totiž ve své době nedokázal vyřešit problém s nesnesitelným zápachem.

Ten se šířil v okolí toalety bez ohledu na to, kolik vody lidé do odpadu vylévali. Vynalézavý Skot Cumming ovšem v 18. století dostává nápad.

Prosté řešení

Odpadní potrubí od toalety jednoduše ohne. Ukáže se, že je to trefa do černého. Část vody, která dříve odtekla pryč, teď zůstává v míse a v potrubí. Funguje jako zátka a zabrání nežádoucím pachům, aby pronikaly zpátky do místnosti. Jak jednoduché!

Mimochodem, stejný princip užívají toalety dodnes. Svoje vylepšení si Cumming nechává roku 1775 patentovat. Mezi moderně smýšlejícími Londýňany se o jeho novince brzy šušká.

 Jistý pan Allen vycítí příležitost a od Cumminga patent na toaletu kupuje. Potřebuje ovšem šikovné lidi, kteří by vynález v domácnostech instalovali. Truhlář Bramah si s montáží novinky s přehledem poradí.

I on rychle pochopí, že technický hit přináší velkou podnikatelskou šanci. Pomáhá proto Allenovi. „Podívejte, toaleta zase zamrzla,“ ukazuje mu jednou zklamaně výsledek jejich práce.

Ano, Cummingův patent je skvělý, toaleta opravdu vůbec nezapáchá, jenže z trubek se v zimě stává kus ledu. Bramah přemýšlí, co s tím.

Technický talent mu rozhodně nechybí, vynalezl již například hydraulický lis nebo sestrojil speciální zámek, který odolal otevření dlouhých 67 let. To by tak hrálo, aby si neporadil s takovou maličkostí!

Bude boháčem?

Hodiny přemýšlení přinášejí ovoce. Posuvný ventil používaný u toalety Bramah nahrazuje kloubovou klapkou. Ta uzavře dno záchodové mísy a zabrání promrzání. Zlepšovák si rychle nechává patentovat.

I když některé prameny tvrdí, že za patentem stojí ve skutečnosti Allen, úřadům vylepšení toalety přihlásí Bramah. A hned si v roce 1778 zakládá firmu na jejich výrobu. Věří, že brzy bude boháčem. Jenže obchody bohužel nejdou tak, jak by si představoval.

Pro spoustu lidí je totiž splachovací WC stále ještě příliš luxusním zbožím. Zoufat si ale vynálezce naštěstí nemusí. Tím, kdo nakonec rozjede jeho obchod s toaletami, jsou britští námořníci.

Anglie je tehdy skutečnou námořní velmocí, a tak zákazníků, prahnoucích po toaletách na palubách lodí, přibývá jako hub po dešti.