„Seženu práci chudým lidem,“ umiňuje si Francouz Theoprastus Renaudot (1586–1653), když si roku 1629 v pařížské ulici Ile de la Cité otevírá Bureau d´Adresse et Rencontre, úplně první oznamovací kancelář na světě.
Chce posloužit hlavně lidem na okraji společnosti, protože sám pochází z poměrně chudé protestantské rodiny.
Mazaně ale přestoupí ke katolíkům a stane se chráněncem kardinála Armanda-Jeana du Plessis de Richelieua (1585–1642), ve Kardinál mu u krále Ludvíka XIII. (1601–1643) obstará privilegium k otevření kanceláře.
Samozřejmě něco za něco: Když podnikatel začne 30. května 1631 vydávat noviny La Gazette, Richelieu v nich získává hlásnou troubu své propagandy… To se mu pochopitelně náramně hodí.
Chudí inzerují zdarma
Renaudot se chlubí: „Poskytuji lék na chudobu, nabízím laskavost bez pomoci církve, kněžek lásky a vězení.“ Jeho byznys vzkvétá.
„Všichni nezaměstnaní se musí zapsat v kanceláři,“ přikazuje panovnická vyhláška z roku 1633. Recept na léčbu nezaměstnanosti je, zdá se, jednoduchý.
„Za pouhé 3 centy můžete u nás uveřejniti své návrhy na prodej, pronájem nebo služby,“ přesvědčuje majitel novin budoucí zákazníky.
Vydupe si monopol na noviny
Chudí ale mají inzeráty zdarma. Nezaměstnaní ovšem mají povinnost registrovat se. Renaudot získává pro sebe státní monopol, v roce 1941 otevírá další pobočku. Smrtí Richeliaua a Ludvíka XIII. ale přichází o svého ochránce.
Během povstání Frondy čelí otevřenému nepřátelství, ale nakonec si u krále Ludvíka XIV. (1638–1715) vydupe monopol na vydávání Gazetty pro svého nejstaršího syna.
