Technicky vzato o tetování vlastně vůbec nejde. Malování přírodním barvivem henna má svůj dlouhý příběh a původně je určeno jako pomůcka k ochlazování těla během veder.
Později se začne používat k vykreslování vzorů na kůži, které mají dnes stále více příznivců.
Zatímco klasického tetování se hned tak nezbavíte, tato ozdoba těla je jen dočasná a navíc má dlouhou tradici. Nejde přitom o pouhou okrasu, ale v řadě kultur má mnohem hlubší význam.
Od ochlazování ke zkrášlování
Henna se údajně používá pro zdobení těla nejméně 5000 let. Původně se však využívá pro své přirozené chladící vlastnosti etniky, žijícími v horkém pouštním klimatu. Z listů rostliny henovník bílý se vyrobila pasta, do které se namáčely dlaně a plosky nohou.
Své uplatnění nachází tenkrát i jako prostředek k léčbě takových onemocnění, jako jsou bolesti žaludku, popáleniny, bolesti hlavy anebo otevřené rány.
Když pasta zanechá na kůži dočasnou skvrnu, protože obsahuje oranžovohnědé barvivo, které se váže na keratin přítomný v pokožce, začne se používat také k dekorativním účelům.
Nejenom na tělo
Někteří vědci tvrdí, že nejstarší zdokumentované použití henny se nachází ve starověkých indických textech a malbách, což naznačuje, že mehndi jako umělecká forma může pocházet ze starověké Indie.
Jiní se domnívají, že praxe zdobení těla hennou se dostává do Indie až ve 12. století poté, co se již používala na Středním východě a v severní Africe. Používají ji už od starověku například v Egyptě k barvení kůže, vlasů i nehtů.
Ale také látek včetně hedvábí, vlny a kůží. Hennu znají v západní Asii včetně Arabského poloostrova, v Africe i na indickém subkontinentu.
Uznávaná henna
Každá kultura a region využívá toto zdobení svým vlastním jedinečným způsobem.
Pro hinduistické obřady se nevěsta maluje hennou, která tak symbolizuje radost, krásu i obětování, dále má přinést štěstí a jsou jí připisovány afrodiziakální účinky, zatímco třeba v Maroku nanášejí toto barvivo na dveře, aby zahnalo zlé síly a přineslo prosperitu.
Rozdíly jsou také ve vzorech. Indická tetování se vyznačují jemnými liniemi a květinovými vzory, zatímco u arabských jsou větší. Naproti tomu africká tetování jsou odvážnější a geometrická.
Henna je populární všude, kde se dá přirozeně získávat a uznávají ji Židé, muslimové, sikhové, hinduisté i zoroastriáni.
Jemná práce
Pasta se obvykle nanáší na pokožku pomocí plastového kužele, štětce nebo tyčinky. Zhruba po půl hodině zaschne a začne praskat. Po odstranění je vzor tmavě oranžový až světle hnědý a postupně díky oxidaci dále tmavne.
Konečná barva je červenohnědá a vydrží jeden až tři týdny podle kvality a druhu pasty, záleží také na typu pokožky a části těla, kde je tetování umístěno. Nejčastěji se nanáší na ruce a nohy.
Pozor na černou!
Na mnohých místech nabízejí zdobení těla černou hennou. Právě na něj by si však měli všichni zájemci o atraktivní ozdobu dát pozor.
Může totiž obsahovat potenciálně nebezpečnou složku, zvanou p-fenylendiamin nebo též PPD. A kde si použít zdravou dávku obezřetnosti?
„Hlavně na místech, jako jsou dočasné tetovací kiosky na plážích, promenádách a dalších prázdninových destinacích,“ varují odborníci s tím, že záleží na legislativě dané země, ale často tyto umělce nikdo nekontroluje.
A tak přestože má být tetování hennou dočasné, může se změnit na celoživotní. PPD totiž může způsobit kožní reakce takového rozsahu, že mohou vyústit dokonce až do trvalých jizev po provedeném malování na kůži.
