Lidské tělo představuje pro mnoho kultur něco nedotknutelného. Tělesná schránka, jakmile odejde duše, sice pozbude významu, ale nikdo si netroufne ji znesvětit. To je důvod, proč se anatomie lidského těla vyvíjí pozvolným tempem.
První pitvy člověka jsou sice prováděny ve starověké Číně a k rozvoji anatomie výrazně přispějí i staří Řekové, ovšem prim hraje zejména zkoumání vnitřního prostředí zvířat a následná aplikace poznatků na lidské tělo.
Mezi ty nejznámější a nejvěhlasnější vědce patří Leonardo da Vinci (1452–1519), jehož kresby se stanou zdrojem velmi cenných informací. Ovšem některé názory jsou pomýlené a přetrvají až do 16. století.
Právě konec 16. století bude mít pro rozvoj anatomie nedocenitelný význam, a to díky odvážlivcům, kteří z pitvání lidského těla udělají veřejnou show.
Italská kolébka
Rok 1315, Boloňa. Místo, kde vědění jde kupředu každou minutu, a také místo, kde není nouze o zhýralé činy.
„Pojď mi s tím pomoct,“ šeptá naléhavě Luigi, jeden ze studentů medicíny, na svého spolužáka a sotva za sebou vleče rozkládající se tělo nějaké žebračky. Kdyby je někdo přistihl při činu, pěkně by si to odskákali.
Jejich motivace však není perverzní, chtějí nahlédnout do tajemství anatomie lidského těla a naučit se o jeho stavbě co nejvíc. Zvlášť když jim přednáší na fakultě někdo tak zapálený do studia, jako je Mondino de Luzzi (1270–1326).
Revoluce v temnotě
Je to právě Mondino de Luzzi, kdo se stane průkopníkem na lékařské fakultě v Boloni. Pitvy sice nejsou oficiálně zakázány, ale církevní hodnostáři proti tomuto ďábelskému činu bijí na poplach.
Nezbývá tedy nic jiného než provádět pitvy tajně a nebožtíky pro lékařské účely pokoutně krást. Ani tyto komplikace Mondina nezastaví a svým studentům se snaží dopřát co možná nejautentičtější zdroj vzdělání.
Důkazy nechybí
Kolem dřevěného stolu stojí hlouček mladých lidí. Někteří nemohou dýchat úžasem, jiní bojují sami se sebou. Ve sklepení lékařské fakulty se mísí puch plísně a rozkládajícího se lidského těla. De Luzzi bere zkušeně do ruky skalpel.
„Nyní jí otevřu trup,“ oznámí přihlížejícím a ostrá čepel projede kůží jakoby nic. Anatom provede ještě několik řezů a s pomocí několika žáků obnaží orgány mrtvoly. Obecenstvu se naskytne fascinující podívaná!
Vždyť některé orgány vypadají úplně jinak, než jak je na svých skicách zvěčnili vědečtí velikáni o několik let zpátky! De Luzzi se stává prvním odvážlivcem, o jehož pitvě se dochovají záznamy dodnes.