Vědeckému týmu pod vedením Katsuhika Hayashiho z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které mají dva otce… avšak žádnou biologickou matku.
Jedná se o významný průlom na poli reprodukční medicíny, který by mohl zároveň napomoci při léčbě ženské neplodnosti.
„Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ prohlásil Hayashi.
Nejprve ale bylo nutné vyrobit z kožních buněk odebraných dospělým myším samcům vajíčka, která japonští odborníci následně oplodnili spermiemi a implantovali do děloh samic.
Finále, i předzvěst celosvětové senzace, představoval vývin zdravého a plodného potomstva.
Písmenková rošáda
O podobný majstrštyk se vědecká obec snažila dlouhá léta, veškeré překážky vedoucí k „výrobě“ funkčního myšího vajíčka se ale podařilo překonat teprve v loňském roce. Odebraný materiál totiž musel být zmanipulován tak, aby se z něj staly tzv.
indukované pluripotentní kmenové buňky. Ty se, podobně jako klasické embryonální kmenové buňky, mohou vyvinout v jakoukoli buňku v těle – v tomto případě ve vajíčko.
Jakmile se tak stalo, přišlo na řadu odstranění mužského pohlavního chromozomu Y. „Největší trik spočívá v duplikaci chromozomu X,“ popsal Hayashi.
Z myšky na člověka
Ačkoli se výzkum ihned po svém zveřejnění stal medicínskou senzací, japonský odborník uvedl, že úspěšnost postupu byla poměrně malá. Z celkem 630 embryí se totiž vyvinulo pouze sedm mláďat. Narodila se však zdravá a v dospělosti dokonce zplodila další potomky.
Opojen úspěchem se nyní Hayashi se svým týmem snaží zopakovat podobný postup i na člověku. Kromě etických otázek však musí nejprve vyřešit i několik biologických – například případné pomalejší dozrávání vajíček.
„Pokud se doba kultivace prodlouží, mohou se nakumulovat genetické i epigenetické abnormality,“ připustil vývojový biolog Mitinori Saitou. „Lidský“ úspěch je proto prozatím ve hvězdách.
