Na vysoké věži stojí muž v podivném postroji. Po chvíli se odrazí a roztáhne plátěná křídla. Neřítí se k zemi jako kámen, ale klouzavým letem přeletí nad hlavami užaslých diváků.
Letectví začalo mnohem dřív než nás to učí oficiální učebnice. Seznamte se s průkopníky letectví, kteří dostali člověka do vzduchu mnohem dřív než bratři Wrightové nebo Montgolfierové.
Rok 886: Prvním letcem je průkopník bez ocasu
Kromě toho, že píše poezii, vynalezne zvětšovací sklo, vodní hodiny a do Evropy dodá desítkovou soustavu, zkouší to arabský učenec a umělec Abbás ibn Firnás (810–887) také s létáním.
V roce 852 si vyrobí primitivní padák, se kterým skočí z věže córdobské Mezquity. Kolem roku 886 se pokusí letecké kousky vylepšit kluzákem z hedvábí a ptačích křídel. Podle dobových pramenů sice opravdu letí, s přistáním je to však horší.
Jak píše historik Ahmed Mohammed Al-Makkari (1578–1632): „Přistání bylo bolestivé, neboť nevěděl, že ptáci přistávají s pomocí ocasů, a zapomněl sobě obstarati jeden.“ Abbás se totiž u ptáků inspiruje stavbou křídel, ne však již samotnou technikou letu.
Jeho kluzák je neovladatelný a on při dopadu utrpí vážná zranění, která už nerozchodí a o rok později umírá.
Rok 1000: Létající mnich je první Evropan ve vzduchu
Anglický benediktýnský mnich Eilmer z Malnesbury poslouchá jako dítě řeckou báji o Ikarovi a věří, že lidé opravdu mohou létat. Když se později doslechne o Abbásově pokusu, rozhodne se to zkusit také.
Někdy kolem roku 1000 postaví první dřevěnou kostru křídel, kterou potáhne plátnem. Postupně je vylepšuje a když má pocit, že už je dost vytunil, vyleze na věž kláštera Malnesbury. Odrazí se skutečně letí. Let je hladký, přistání po 200 metrech bohužel tvrdé.
Udělá totiž stejnou chybu jako Abbás. „Zapomněl jsem sobě připevniti ocas,“ konstatuje později. Při pádu si zlomí obě nohy a zůstane do smrti chromý. Přesto je odhodlán pokračovat a vylepšit kluzák tak, aby se dal ovládat, bylo možno s ním přistát.
K dalšímu letu už však nedojde. Zakročí opat kláštera a Eilmerovi jeho pokusy zatrhne.
Rok 1630: Turecký Ikaros a první mezikontinentální let
Legendární osmanský matematik, inženýr a vynálezce Ahmed Čelebi (1609-1640) se kolem roku 1630 stává prvním člověkem, který zvládne mezikontinentální let. Vyrobí si postroj s křídly, v podstatě primitivní rogalo, a s jeho pomocí si zaletí z Evropy do Asie.
Neletí samozřejmě z Paříže do Tokia. Během letu dokonce neopustil ani hranice jednoho města. Předvede ho totiž v Konstantinopoli alias Istanbulu, kde šířka Bosporského průlivu, oddělujícího asijskou a evropskou část města, měří necelé dva kilometry.
Přesto jde o nevídaný kousek. Celebi na něj dlouho trénuje, neustále křídla vylepšuje a čeká na příhodný vítr. Pak dopraví křídla na vrcholek 67 metrů vysoké věže Galataa, tehdy nejvyššího místa ve městě, odkud se odrazí a opravdu letí.
Zamíří přes průliv do asijské části města, kde přistane na náměstí Dogancilar. Uletí tedy přibližně 3350 m. Přestože je příběh v Turecku populární (je po něm pojmenováno jedno z istambulských letišť), podrobností se příliš nedochová.
Jediné informace zanechá ve svém spise cestovatel Evlija Čelebi (1611–1682).
Od něj také víme, že ač je Ahmed uznávaný vědec, jeho schopnosti sultána Murada IV. (1612–1640) děsí natolik, že ho za výkon odmění pytlem zlaťáků a se slovy „Takové lidi je třeba držet co nejdál,“ ho pošle do exilu v Alžírsku, tedy tak daleko jak jen to tehdy jde.
Rok 1633: Konstantinopolský Gagarin a první let raketou
Pokud historické prameny nelžou, pak ještě svéráznější prvenství má na kontě Ahmedův bratr Lagari Hasan Čelebi. Dva roky po jeho letu totiž odstartuje s první raketou. Když se sultánovi narodí dcera Kaya, připraví prý Hasan pro oslavy originální program.
Postaví raketu, která má podobu kovového válce se sedmi křídly a tryskami naplněnými 63 kilogramy střelného prachu. V den oslav vše připraví na mysu Sarayburnu nedaleko paláce Topkapi. „Můj pane! Buď požehnán.
Půjdu si promluvit s Ježíšem!“ ukloní se Muradovi IV, pak nechá zažehnout prach a za ohromného rachotu vylétne do výšky. Po přistání v moři, a poté co doplave ke břehu, prý znopvu zavtipkuje a oznámí sultánovi: „Můj pane!
Ježíš ti posílá své pozdravy!“ Ačkoli zpráva o prvním raketovém letu v historii působí dosti fantasticky a zaznamená ji ve svém díle pouze Evlija Čelebi, není to nemožné. Střelný prach existuje a k ohňostrojům je využíván už několik staletí.
Jediné, co musí Hasan vymyslet, je způsob, jak se bezpečně dostat dolů. Tedy nějaký padák. Stejně jako jeho bratr Ahmed, je sice za svůj kousek zahrnut stříbrem a povýšen, ale pro jistotu také odeslán do vyhnanství.
