Prosadil strojení vánočního stromečku už reformista Martin Luther?

Za okny fouká vítr. Mráz olizuje každého, kdo z chalupy vystrčí nos. Všichni raději zůstávají doma u kamen. Zářící oči dětí se upírají na zelenou jedli uprostřed místnosti. Martin Luther jim trpělivě vysvětluje, proč právě stromeček symbolizuje Vánoce…

Kořeny původně pohanské tradice vánočního stromu najdeme právě tady. Svatý Bonifác (634–709), misionář působící v Německu, sekne do dubu, strom boha Thora a skácí ho. Bůh se ale zlobí a Bonifáce za to uhodí.

Misionář ale ukáže na nedalekou jedli a říká mu „Tu je lépe uctívat. Ukazuje na nebe, její trojúhelníkový tvar značí Nejsvětější Trojici.“

Dárky na severu Německa si bere na starosti vousatý Weihnachtsman.

Ježíšek se stává protiváhou Mikuláše

Hlavně na severu přiváží dárky Weihnachtsman, vánoční muž v plášti se zrzavými vlasy a vousy. Zbytek Německa obdarovává Christkind, dobře známý Ježíšek.

Ten se v době reforem kazatele Martin Luthera (1483–1546) stává protiváhou papežského oblíbence Mikuláše. Z Německa také pocházejí nejstarší komerční betlémy s Ježíškem. Inspirují se dětskými papírovými řetězy a prodávají se už kolem roku 1860.

Německé děti obdarovává Christmaskind, tedy Ježíšek.

Podává se ryba

Sesedne se u stolu celá rodina a podává se plněný kapr nebo pečená štika případně candát. Tak vypadá typický vánoční jídelníček. Patří k němu i husa či kachna s červeným zelím, jablky a slaninou, doplněná bramborovými knedlíky.

Sváteční stůl zdobí ještě misky s ovocným salátem, dochuceným alkohol. Více než 300 let se peče vánoční štola.

Foukané sklo začali vyrábět Němci. Proslaví se jím hlavně kraj v oblasti kolem města Lauscha.

Ozdobený strom už v roce 1570

Prvenství ve strojení stromečku náleží právě Německu. Už Martin Luther údajně připomíná o Vánocích dětem Kristovo narození stromečkem. Brémská kronika v roce 1570 popisuje ozdobený strom. V 19. století se na stromečku objevují lojové a parafínové svíčky.

Do kostelů lidé tehdy nosí zelené větvičky stromečků a tvoří z nich pyramidy se svíčkou.

Zvyk strojit na vánoční svátky stromeček se jako první ujal právě v Německu.

Prvenství ve foukaném skle

Zdobení větviček skleněnými ozdobami pochází právě odsud. Dítě vezme na konci 19. století kouličku a zavěsí ji na jedlovou větev.

Kousky z foukaného skla mají svoji tradici už od 16. století a proslaví se jimi hlavně kraj kolem městečka Lauscha, kde jsou továrny na výrobu dodnes. Kromě toho se větve krášlí i leoninskými drátky, jak se říká lametám.