V každodenní životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly.

Tentokrát si posvítíme na osla, Caesarovy kostky, danajský dar a dvě z četných pranostik na druhý měsíc v roce: únor.

… stokrát nic umořilo osla

Znáte to určitě také. Během dne nebo určitého období řešíte více drobných nepříjemností, z nichž každá jednotlivě nepředstavuje žádný velký problém, přesto je třeba se jim plně věnovat. A tak jste ze všeho nakonec unavení a přijde pocit totálního vyčerpání.

Právě to je podstatou uvedeného rčení, tedy že ze spousty menších problémů nakonec vznikne jedno velké a pořádně těžké břemeno.

Epocha vysvětluje:

V tomto přísloví se může objevit jak osel, tak vůl. Oba se používají odedávna jako tažná zvířata, která hodně unesou. Ale i oni se mohou ocitnout na dně svých sil. Krásně to líčí jedna z četných bajek ruského spisovatele Ivana Andrejeviče Krylova (1769-1844) o oslíkovi, jehož pán na něj naložil vše, co se mu cestou zalíbilo.

Každý malý náklad byl sám o sobě zanedbatelný a sedlák si myslel, že jeho oslík všechno snadno uveze. Ale přepočítal se, nešťastné zvíře pod těžkým nákladem padlo a zemřelo.

… kostky jsou vrženy

V polovině 1. století před naším letopočtem si Římané podmaní mnoho území včetně Galie. Právě zde pobývá Gaius Julius Caesar (100-44 př. n. l.), když se dozví, že římský senát dal plnou moc jeho politickému sokovi.

Rozhodne se překročit pohraniční řeku Rubikon, táhnout na Řím a zahájit tak občanskou válku. Odváží se toho a nelituje, protože se pak poměrně snadno zmocní Říma a stane se diktátorem. Ve chvíli, kdy jeho legie překračuje řeku, prý pronese výrok o vržených kostkách.

Epocha vysvětluje:

Podle římského zákona nesmí ozbrojený vůdce překročit hraniční řeku Rubikon, protože může být prohlášený za nepřítele republiky. Právě to se však rozhodne Caesar udělat, i když si je vědom nebezpečí, kterému se tím vystavuje při svém návratu z Galie (přibližně území dnešní Francie).

V tomto smyslu tedy dává v roce 49 př. n. l. rozkaz svým vojákům. „Kostky jsou vrženy!“ tak znamená označení situace, kdy se věci daly do pohybu a nelze už nic vzít zpět. Pro tento stav se používá také spojení „překročit Rubikon“.

… danajský dar

Hlavním významem tohoto slovního spojení je fakt, že takovýto dar je zrádný, hodně nevýhodný nebo dokonce zničující. Kořeny tohoto rčení lze vypátrat v mytologii antického Řecka. Vše se točí kolem proslulé trojské války, která začíná tím, že Paris, korunní princ hrdého města Trója, unese ze Sparty krásnou Helenu.

Epocha vysvětluje:

To se nelíbí jejímu královskému manželovi, který pro svou ženu vyrazí s vojskem. Danaové je dobový výraz pro Řeky. Ti Tróju po mnoho let obléhají. Nakonec se jim to podaří lstí. Postaví obřího dřevěného koně, kam se ukryjí někteří vojáci a zbytek Řeků odpluje na místo, kde nejsou vidět.

Trójští obyvatelé považují koně za dar a vtáhnou ho do města. V příhodnou chvíli vojáci vyskočí, otevřou městské brány pro zbytek armády, Trójany vyvraždí a město vypálí.

… hromniční pranostiky

Na Hromnice o hodinu více. Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro. O Hromnicích jasná noc, bude mrazů ještě moc. Tento svátek (2. února) patří k těm, ke kterým se váže jeden z největších počtů pranostik a bývá spojován s příchodem jara a blížícím se koncem zimy.

Epocha vysvětluje:

Většinou se „hromniční“ pranostiky vážou jak k blížícímu se jaru, tak také k počasí a přibývající délce denního světla. Některé jsou staré i několik staletí. Hromnice jsou dříve spojovány s koncem temného zimního období a později se o tomto svátku žehnají svíce, které mají během roku ochránit domovy před nebezpečím.

Svou roli sehrávalo jejich zapalování zejména během silných bouřek.

…bílý únor a valentýnská zima

Existuje řada známých pranostik, vztahujících se k měsíci únoru jako takovému. Jednou z nejznámějších je „Únor bílý pole sílí.“ To znamená, že pokud příroda ještě může takto odpočívat pod sněhem, má více síly k tomu, aby přinesla bohatou úrodu.

Trochu jiné pranostiky se vztahují ke dni svatého Valentýna (též Valentina), který přichází 14. února: Valentýnské zimy formani se bojí. Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází. Na svatého Valentýna zima síliti počíná.

Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.

Epocha vysvětluje:

Okolo Hromnic se často oteplí, ale poté se znovu přihlásí tuhá zima, která přichází zhruba od 5. února do poloviny měsíce. Tehdy k nám proudí velmi chladný arktický vzduch. Už naši předkové vypozorovali tento zlom a nazývali toto období valentýnskou zimou podle svátku sv. Valentýna.

Ten je dnes svátkem zamilovaných, ale dříve býval symbolem období třeskutých mrazů a tuhé zimy a tomu odpovídá i většina pranostik, které se k tomuto dni vztahují.