Tmavá noc 6. ledna 878. Král Afréd se svou družinou popíjí víno v hodovní síni pevnosti Chippenhamu, když najednou uslyší zvenku nezvyklý ruch. „Zachraň se, kdo můžeš!“ vykřikne kdosi. Všichni se okamžitě začnou chystat k útěku.

V raném středověku, během 7. a 8. století, si moc nad dnešní Anglií mezi sebou dělí sedm království: Northumbrie, Kent, Mercie, Východní Anglie, Sussex, Essex a Wessex. Převahu časem získávají panovníci z Wessexu.

Zdejšímu králi Ethelwulfovi (kolem r. 795–858) se narodí několik synů, mimo jiné i Alfréd (845/849–899), přezdívaný Veliký. Na trůn usedá roku 871 po smrti bratra Ethelreda.

S Vikingy, s nimiž bojovali jeho starší bratři, sjednává mír. Ten ovšem dlouho nevydrží.

Nepříjemné překvapení od nepřítele

Vikingové na přelomu let 877/878 znovu zaútočí.

Král zrovna tráví svůj povánoční čas v pevnosti Chippenhamu asi 150 km západně od Londýna společně s manželkou Ealhswith (asi 852–905), svými třemi dětmi (později se jim narodí ještě další tři) a vojenskou družinou.

V noci na svátek Tří králů najednou vypuká poplach. Královská družina ještě v hodovní síni popíjí víno, když se do pevnosti přes hradby valí první Vikingové. Chtějí Alfréda zabít nebo zajmout, ten však stačí utéci. S rodinou a družinou naskočí na koně a zamíří do lesů.

Převlékne se za potulného zpěváka

V nepřístupných bažinách si buduje tvrz. Existuje legenda, podle níž se Alfréd v této době vydává v převleku za potulného pěvce do vikinského tábora a díky tomu získá spoustu informací o jejich plánech. Dává dohromady vojsko a připravuje odvetu.

K té dojde v květnu 878 u dnešního Edingtonu.

 „Angličané bojovali zuřivě s jednolitou stěnou štítů a podařilo se jim vikingské řady prolomit,“ líčí průběh válečného střetnutí kronikář Asser (†908/909) Wessexský král obléhá Vikingy celé dva týdny. Nakonec je vyhladoví a oni se vzdají.

Po porážce podepisuje vikinský vůdce Guthrum (†890) na konci roku 878 mírovou dohodu ve Wedmore. Jako akt smíření s Angličany se Guthrum nechává pokřtít.

Znovu dobude Londýn

Vikingové se nejprve stahují z Anglie, ale sjednaný mír nakonec poruší. V roce 885 znovu vtrhnou do Wessexu. Od jejich posledního vpádu uplynulo už sedm let. Pro Alfréda to byla dost dlouhá doba, aby se na invazi nepřítele řádně připravil.

Do boje vytáhne se zreformovanou armádou, dobře vycvičenými posádkami tvrzí i s válečným námořnictvem. Nepřítele poráží, ovšem jenom s jedním vítězstvím se nespokojí. Chce znovu získat Londýn, a proto posílá své lodě proti proudu řeky Temže. O rok později město skutečně dobude.