Proč předpovědi počasí tak často selhávají?

Máme družice, superpočítače a týmy meteorologů, ale přesto se nám déšť často spustí tam, kde mělo být jasno. Jak je možné, že moderní předpovědi počasí stále nejsou stoprocentně spolehlivé?

Bude jasno až polojasno, přechodně až oblačno a místy přeháňky nebo bouřky. Tahle předpověď dovede pobavit.

Jak ji někdo může vyslovit v době, kdy máme k dispozici spousty přístrojů a radarových dat a pravděpodobnost meteorologických údajů pro následující den je dlouhodobě kolem 95 %! Jenže co je to předpověď počasí?

Náročná úloha, která má za cíl vytvořit co nejpravděpodobnější scénáře budoucího vývoje zemské atmosféry. Něčeho, co je často nevyzpytatelné a chaotické, třeba jako voda v řece.

Předpověď počasí se opírá o data z družic, radarové měření a matematické modely, ale atmosféra je chaotický systém s mnoha proměnnými.

Pomoci má matematika a superpřístroje. Úspěšnost předpovědí počasí na týden dopředu nevzrostla o více než 10 % za 10 let pokroku. U předpovědi na den vzrostla pouze o 10 % za 40 let. I tak dosahuje až 95 % přesnosti.

Umělá inteligence může předpovědi dále vylepšit, na lokální situaci je ale krátká.

Jak se vaří počasí?

Pavouky, včely, ptáky a rosničky vystřídala v posledních stoletích věda. Leckdo si ze stanice Hvězda Českého rozhlasu pamatuje hlášení: výška, teplota, tlak, rosný bod… Nesrozumitelné výčty čísel z meteostanic už jsou ale také pryč.

Dnes má každý ve svém mobilu hlášení o počasí pro daný den na daném místě, pěkně po hodinách. A stejně to mnohdy neklapne. Jak to? Předpověď počasí je mixem složitých algoritmů, velké dávky vstupních dat a zkušeností meteorologů.

V Evropě jsou základem údaje dvou geostacionárních družic Meteosat, které sledují velkoplošné jevy – hurikány, frontální systémy.

Meteorologické družice jako Meteosat sledují oblačnost a velkoplošné jevy z výšky 36 000 kilometrů nad zemí.

Na rovníkové dráze sledují oblačnost z výšky 36 000 kilometrů. Snímají pořád stejnou část zemského disku a zvládají to každých 15 minut. Problémem je zakřivení Zeměkoule. Tak vznikají první nepřesnosti.

Například situaci nad Skandinávií už ze záznamu dobře nevidí. Zde spoléhají na jiný zdroj – polární družice.

I přes veškerý technologický pokrok zůstává předpověď počasí složitou vědou s mnoha proměnnými. Atmosféra je chaotický systém a malé odchylky v počátečních datech mohou vést k velkým rozdílům v předpovědi. Proto se nám občas stane, že místo slunečního výletu skončíme v dešti.