Domů     Přehledně: Cesta k poznání atomu!
Přehledně: Cesta k poznání atomu!
20.5.2018

Co je člověk člověkem, zajímá ho, z čeho je složen okolní svět. Už řečtí filozofové nabízeli různá vysvětlení, původní a základní substance měla být voda, mohl to být oheň nebo i vzduch.

Dnes už víme, že stavbu nám známé hmoty mají na svědomí malé nepatrné částice, zvané atomy. Cesta k tomuto zjištění však nebyla krátká.

400 let před naším letopočtem

Řecký filosof Demokritos koncipuje první atomární teorii. Podle něj se hmota skládala z nepatrných a nedělitelných částeček. Ostatně, námi používaný termín atom pochází z řeckého „atomos“ a znamená „nedělitelný“.

Malé atomy jsou podle Demokritova učení věčné a nezničitelné; jejich mechanickým spojováním vznikají všechny věci včetně kosmických těles a duše.

reklama

1803

Britský chemik John Dalton oživuje Demokritovu myšlenku týkající se atomů jako základní stavební jednotky hmoty. Dalton měl už tuto myšlenku podloženou půldruhého století trvajícími chemickými experimenty.

1815

Jiný britský chemik William Prout předkládá smělou hypotézu, že všechny prvky jsou složeny z atomů vodíku. Až za další století Novozélanďan Ernest Rutherford objeví proton, pojmenuje jej právě po Proutovi.

Řecký filozof Demokritos jako první nadhodil myšlenku světa stvořeného z atomů.
Řecký filozof Demokritos jako první nadhodil myšlenku světa stvořeného z atomů.

1867

Rakouský fyzik Ludwig Boltzmann formuluje tzv. Boltzmannovo rozdělení, které umožňuje spočítat rozdělení molekul plynu, které se stalo důležitou součástí termodynamických výpočtů. Boltzman zde podotýká, že na atomy působí síly podléhající zákonům mechaniky.

1896

Francouzský fyzik Henri Becquerel objevuje přirozenou radioaktivitu. Stalo se tak, když zkoumal fluorescenci uranových solí. V roce 1903 za tento svůj objev obdržel Nobelovu cenu.

1897

Britský fyzik J.J.Thomson objevuje elektron. Při studiu katodového záření totiž zjistil, že je tvořeno proudem záporných částic. Dokázal tak, že Demokritova a Daltonova představa o nedělitelnosti atomu je nadále neudržitelná. Poté přichází s prvním modelem struktury atomu.

1902

Novozélanďan Ernest Rutherford bortí teorii o neměnitelnosti atomů. Podařilo se mu prokázat, že radioaktivita je procesem, který „umí“ změnit jeden prvek v jiný.

Dokázal i to, že atom je tvořen kladným jádrem a elektronovým obalem, objevil prvek radon a roku 1919 uskutečnil první umělou přeměnu prvků.

V roce 1896 zjistil Henri Becquerel, že uran je radioaktivní a – pokud nepočítáme objev rentgenových paprsků krátce předtím – vlastně tím radioaktivitu objevil.
V roce 1896 zjistil Henri Becquerel, že uran je radioaktivní a – pokud nepočítáme objev rentgenových paprsků krátce předtím – vlastně tím radioaktivitu objevil.

1905

Albert Einstein uveřejňuje svou Teorii relativity, ve které mimo jiné dokazuje existenci atomů matematicky.

1913

Dánský fyzik Niels Bohr na základě Rutherfordových pokusů a kvantové teorie vytváří model atomu vodíku a vysvětluje charakter jeho spektra. Jeho objevy vedly k teoretickému zdůvodnění Mendělejevovy periodické soustavy.

1925

Mladý německý vědec Werner Heisenberg přichází z myšlenkou, že matematický rámec dokáže vysvětlit cokoliv, co se týká atomů.

O dva roky později Heisenberg zformuloval základní princip kvantové mechaniky, podle kterého je nemožné přesně změřit polohu částice a její hybnost současně. Čili, čím přesněji určíme jednu z veličin, tím méně toho víme o druhé. Tato vlastnost kvantových objektů se nazývá Heisenbergův princip neurčitosti.

1932

Angličan James Chadwick objevuje třetí a poslední součást atomu – neutron. Od té doby víme, že atom se skládá z jádra, kde lze nalézt protony a neutrony a obalu, kde kmitají elektrony.

Ty se zde však neobíhají jako planety kolem Slunce, jak si představoval Bohr, nýbrž se zde vyskytují v určitých pravděpodobnostech.

V roce 1945 byla odpálena první atomová bomba.
V roce 1945 byla odpálena první atomová bomba.

1938

Německý chemik Otto Hahn a jeho asistent Fritz Strassman objevují principy jaderné fúze.

Poté, co hitlerovské Německo obsazuje v Československu uranové doly a v Norsku továrnu na výrobu těžké vody, rozjíždí svůj jaderný program.

1942

V USA za pomoci britských badatelů a také vědců, kteří utekli z Evropy před nacismem, byl spuštěn projekt Manhattan. Jeho cílem bylo sestrojení atomové bomby.

1945

16. června prolétnou hlavou americkému fyzikovu Robertu Oppenheimerovi slova z hinduistické posvátné knihy Bhagavatgíty: „Jsem smrt, co ničí vše.“ Oppenheimer právě dotáhl do konce projekt Manhattan, jehož byl duchovním otcem.

V Novém Mexiku totiž došlo prvnímu jadernému výbuchu, který způsobil člověk. Ve dnech 6. a 9. srpna 1945 dopadají jaderné bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki.

O správnosti jejich nasazení se dnes stále vedou spory, historické archivy však napovídají, že obě pumy výrazně zkrátily válku v Pacifiku.

1957

Americký astrofyzik Fred Hoyle vysvětluje principy fungování atomů ve hvězdách.

Jak se vesmír po Velkém třesku dál zvětšoval, jeho teplota klesala, což vedlo k dalším procesům narušujícím symetrie, které se začaly projevovat jako známé interakce a elementární částice. Ty brzo umožnily vznik atomů vodíku a helia.
Jak se vesmír po Velkém třesku dál zvětšoval, jeho teplota klesala, což vedlo k dalším procesům narušujícím symetrie, které se začaly projevovat jako známé interakce a elementární částice. Ty brzo umožnily vznik atomů vodíku a helia.

1964

Německý astronom Arno Penzias a jeho americký kolega Robert Wilson objevují kosmické záření, které je pozůstatkem velkého třesku. Tím je vysvětlen původ nejlehčích prvků – vodíku a hélia.

Právě tyto dva prvky se společně se stopovým množstvím lithia ve vesmíru objevily jako první. Ve stejném roce americký fyzik Murray Gell-Mann navozuje myšlenku, že protony a neutrony jsou tvořeny ještě menšími částicemi – kvarky. O čtyři roky později je tato teorie experimentálně ověřena.

1981

Ve švýcarských laboratořích IBM vzniká první elektronový mikroskop, který otevírá nové možnosti ve studiu atomů.

2006

Američtí a ruští vědci uměle vytvořili zatím nejtěžší prvek. Do jeho jádra se vešlo 118 protonů. Prvek byl pojmenován oganesson.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz