Archeologové pracují v roce 2014 na pražském Vyšehradě. Pod podlahou baziliky svatého Vavřince narazí na zbytky zdiva kostela. Stáří odhadnou na 2. polovinu 10. století ‒ 1. polovinu 11. století. Právě v průběhu 2. poloviny 10. století se Vyšehrad mění v knížecí hradiště.
Základy obrovské stavby mají čtvercový tvar a tři apsidy a rozkládají se na neuvěřitelné ploše 230 m2. Jde o senzaci, vědci kostel okamžitě označí za největší stavbu s centrálním půdorysem z tohoto období na území obsazené západními Slovany, tedy dnešní České republiky, Slovenska a Polska.
„Podle nalezeného zdiva měla stavba na délku 25 metrů a bylo o 40 % větší než rotunda sv. Víta a Václava na Pražském hradě. Už tou rozlohou byla naprosto monumentální,“
poznamenává tehdy k objevu archeolog Bořivoj Nechvátal, který se vykopávkám na Vyšehradě věnuje už od 60. let 20. století.
Odkaz na Byzanc
Předtím se prvenstvím největší dobové stavby tohoto typu chlubí právě zmiňovaná rotunda založená kolem roku 930. Ta zřejmě o tuto svoji výsadu nenávratně přišla už krátce po svém vzniku, a to přesto, že byla biskupským kostelem a v církevní hierarchii tedy na prvním místě.
„Takovou stavbu s takovými rozměry tady musel vyprojektovat někdo, kdo s tím měl zkušenost. Můžeme se ptát, odkud pocházel. Jistě ne z těchto končin,“ myslí si o vyšehradském chrámu archeolog Ladislav Varadzin.
Domovinou stavitele mohla být Byzanc nebo země, kde se byzantský styl rozšířil. Vybudovat kostel s centrálním řešením půdorysu bývá mnohem statisticky náročnější.
„Svým tvarem odkazuje na byzantské prostředí a vystává otázka, který panovník a proč pozval zkušeného architekta na naše území, aby vystavěl tento typ kostela,“ vyslovuje Varadzin, co archeologům dosud vrtá hlavou.
Velkomoravská tradice
Podobné stavby v oblasti východního Středomoří a Balkánu mívají zakončení věžovitým výklenkem a jejich zdi kvůli tomu musí nést velkou zátěž.
Archeologové jsou si prakticky jisti, že znalosti umožňující vytvořit takové dílo, neměl v raných přemyslovských Čechách žádný místí stavitel.
Odborníci proto uvažují o tom, že neznámého stavitele mohl pozvat kníže Boleslav II. (920‒999) nebo Břetislav I. (1005‒1055). Do hry se dostává také cyrilometodějská tradice.
Historikové se dříve na základě nálezů a znalostí domnívali, že se Přemyslovci víc orientovali na západní liturgii a ta slovanská po zániku Velké Moravy roku 907 ztrácela význam. Podle tohoto nálezu to ale nemusí být úplně pravda.
Kdo stavbu zadal a kdo ji vybudoval zůstává zatím hádankou. Netušíme také, komu byla zasvěcena.