Slavnostním předáním do rukou svého nového majitele příběh zlatých Nobelových medailí mnohdy teprve začíná. Zatímco některé z nich byly roztaveny, aby nepadly do rukou nacistů, další byly vyměněny za miliony dolarů na aukcích.

Společně s peněžitou odměnou obdrží laureát Nobelovy ceny za vědu nebo umění na slavnostní ceremonii z rukou švédského krále také pamětní diplom a zlatou medaili s 24karátovým zlatem. Tento prestižní „suvenýr“ ale čekal leckdy pohnutý osud.

Do úschovy

S druhým světovým konfliktem na obzoru si dva němečtí laureáti za fyziku uložili své medaile u kolegy nobelisty, profesora Nielse Bohra (1885-1962) v Dánsku. Poslat zlato pryč ze země bylo v Hitlerovském Německu takřka hrdelní zločin.

A protože na medailích byla vyryta jména jejich nositelů, při nacistické okupaci Dánska byly medaile první Bohrovou starostí. „Navrhl jsem, abychom medaile zakopali, Bohr se ale rozhodl je roztavit. Zatímco invazní síly pochodovaly ulicemi Kodaně, měl jsem co dělat s rozpouštěním medailí Maxe von Lauea a Jamese Francka,“ napsal si tehdy radiochemik George de Hevesy.

Kdo dá víc?

Minimálně 10 zlatých medailí nebo unikátních diplomů se také ocitlo v dražbách. „V současnosti je pokládáme za nejcennější věci, které dražíme,“ dodal Francis Wahlgren z oddělení pro mezinárodní knihy a rukopisy dražební síně Christie’s. Nobelova cena za mír, udělená v roce 1936 argentinskému politikovi Carlosi Saavedra Lamasovi, se vydražila za 1,16 milionů dolarů. Rekordmanem ovšem zůstává Nobelova medaile, kterou v roce 1962 převzal genetik James Dewey Watson.

Jako první žijící laureát se rozhodl svou medaili nabídnout v aukci. V roce 2014 za ni získal rekordních 4,1 milionu dolarů. Kupec, kterým byl nejbohatší Rus Ališer Usmanov, navíc vyjádřil přání medaili Watsonovi vrátit jako vyjádření díků za jeho vědeckou práci.