Kdo byl první člověk, který skutečně létal letadlem těžším než vzduch? Odpověď zní jednoduše a přitom vlastně vůbec ne. Na jedné straně stojí bratři Wrightové, američtí průkopníci posedlí technikou a přesností.

Na druhé Alberto Santos-Dumont, okouzlující Brazilec létající před davy v srdci Evropy. Nejde o sporné datum. Jde o to, co vlastně znamená „let“.

Když se 17. prosince 1903 u Kitty Hawk odlepí stroj bratří Wrightů, tedy Orvilleho (1871– 1948) a Wilbura (1867–1912) Wrightů od země, Amerika má jasno:

letadlo je na světě. Jenže jejich letoun potřebuje katapult, protivítr a hlavně všechno se děje v naprostém utajení. „Wrightové létali dřív, ale létali potají, a to je pro historii problém,“ upozorňuje britský historik letectví Charles Gibbs-Smith.

Bratři své stroje testují a patentují daleko od očí veřejnosti a odmítají otevřené demonstrace. Pro Ameriku jde o důkaz geniality. Pro Evropu spíš technický trik.

Před očima veřejnosti

O tři roky později, přesně 13. listopadu 1906, se nad pařížským parkem Bagatelle zvedá do vzduchu stroj 14-bis. Bez kolejnic, bez katapultu, bez pomoci. Jen motor, kola a pilot.

Brazilský pilot Alberto Santos-Dumont (1873– 1932) letí před novináři, vědci i skeptiky. „To byl první let, který všichni viděli, slyšeli a mohli změřit,“ píše francouzský letecký historik Georges Besançon.

Let oficiálně zaznamenán Aéro-Club de France a uznán Mezinárodní leteckou federací. Evropa jásá: takhle má vypadat poctivé létání.

Nebe zaznamenalo oba letouny

A právě tady se rodí spor, který vlastně trvá dodnes. „Nehádáme se o fakta, ale o definici,“ shrnuje americký badatel Tom Crouch ze Smithsonian Institution. Pokud je let jakékoli řízené odpoutání od země, vyhráli Wrightové.

Pokud je let samostatný start, veřejná demonstrace a opakovatelnost – patří prvenství Santos-Dumontovi. USA tvrdí: první byli Wrightové. Evropa namítá: ale Santos-Dumont létal férově před očima lidí. A nebe? To si pamatuje oba.