Skip to content

Plodiny importované do Evropy: Proč se bojovalo o hřebíček?

Války o zlato nebo ropu jsou běžnou záležitostí. V historii se ale vedly i války o koření. Plodiny, které dávaly chuť jídlu, ale byly v minulosti také velmi cenné. Mohly tvořit pěkné věno pro nevěstu, nebo sloužit jako platidlo. Některé nasytily Starý kontinent, jiné prošly bez povšimnutí.

Archeologické nálezy zbytků kukuřičných klasů v jeskyních v Americe říkají, že se tato americká obilnina předkolumbovských dob pěstuje už 5600 let. Americké břehy ale opouští až s příchodem evropských mořeplavců. Nevíme jistě, zda ji do Evropy dopravila už první výprava Kryštofa Kolumba (1451 – 1506) v roce 1492, nebo až druhá z roku 1494. Královští zahradníci ji sice zasejí ve svých zahradách, ovšem s příliš velkým zájmem veřejnosti se nesetkává. V 16. století se ale přes Francii a Itálii dostává do Středomoří.

Výprava Kryštofa Kolumba dopravila do Evropy kukuřici.

Fazole zdvojnásobí počet obyvatel
V Peru se už kolem roku 8000 př. n. l. pěstují fazole, které k nám doputují už po roce 1492 na lodích Kolumbových výprav. Jisté je, že se pak rozšiřují po Evropě a společně se zelím a cibulí se stávají hlavní potravinou. Podle některých odborníků právě fazole mohou za to, že se evropské obyvatelstvo během několika dalších století zdvojnásobuje.

Fazole se na Starém kontinentu rychle rozšířily a staly se pilířem stravy.

Luštěniny a evropské druhy fazolí ovšem znají už ve starém Římě, kde dokonce jména některých významných rodů odvozují od jejich názvů: Ciceri (cizrna – Cicer arientinum), Fabius (boby – Vicia faba)…

Loď Fernãa de Magalhãese přiveze do Evropy vzácný hřebíček.

Portugalci svádějí války
Když se roku 1522 vrací zpátky do Evropy loď Victoria, jediná, která zbyla z výpravy portugalského mořeplavce Fernãa de Magalhãese (1480 – 1521), je plně naložená nezvyklým kořením, hřebíčkem. Lodní kapitán Juan Sebastian Elcano (1476 – 1526) za svoji kořist získává povýšení do šlechtického stavu. Do svého erbu potom mimo jiné dostává i dvanáct hřebíčků. Podobnou cenností se v koření stala například i skořice, kterou do Evropy po roce 1580 začali z Cejlonu dovážet Portugalci a svedli tam o ni nejednu válku.

Tabák se stává významnou plodinou a dostane jméno po francouzském vyslanci.

Tabák získá jméno po velvyslanci
Misionář Romano Pane pozoruje roku 1496 na ostrově Santo Domingo (dnešní Dominikánská republika) náboženský rituál domorodců. Mnich z výpravy Kryštofa Kolumba vidí, jak domorodci kouří jakési dýmky a zejména kněz vdechuje kouř ze zapálených rostlin. Mayští kněží se tak dostávají do transu už v dobách kolem roku 500 př. n. l., aby mohli přednášet svá proroctví. Lodě mořeplavců přivážejí roku 1550 do Evropy tabáková semena, která dostávají své jméno po Jeanu Nicotovi (1530 – 1600), francouzském vyslanci na portugalském dvoře.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …