Kdo čekal, že se kvůli uprchlíkům z Ukrajiny nedostane na kontrolu ke svému praktikovi, velmi se mýlil. Podle praktických lékařů ze Společnosti všeobecného lékařství se žádný nápor nekoná.

„Denně ošetříme asi čtyři uprchlíky, a to patříme mezi vytíženější ordinace. Žádné zvláštní nároky to na nás tedy neklade. Mnozí by byli překvapeni, jak dobře bylo o pacienty z Ukrajiny u nich doma postaráno a že jejich chronické nemoci jsou zaléčeny.

A to se u nás již vystřídalo to nejširší spektrum stavů, od diabetiků přes kardiaky nebo onkologické pacienty,“ říká MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Velmi si také pochvaluje možnost mít jako administrativní výpomoc ve své ordinaci lékařku z Ukrajiny.

Někde zvládají, jinde ne

„Přestože většina pacientů přichází v relativně dobrém zdravotním stavu, je na nich patrné napětí a psychická nepohoda, často se mi v ordinaci rozpláčou.

V takovém případě je opravdu velký přínos mít po ruce člověka, který jim rozumí, může si s nimi popovídat a poskytnout útěchu,“ dodává MUDr. Mucha.

Na lékaře a zdravotnický personál mohou ordinace praktiků stále dostávat od SVL příspěvek 10 000 korun měsíčně v rámci tzv. Projektu Ukrajina.

„Projekt se velmi pěkně rozvíjí, v tuto chvíli už máme asi 15 ordinací praktiků, které takto zdravotnický personál z Ukrajiny přijaly, a další přibývají.

Pacienti z řad uprchlíků jsou za to velmi vděční,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP.

Co se avizované možnosti růstu počtu infekčních chorob týče, zůstávají praktici obezřetní, zatím ale nic takového nezaznamenali. „Nejvíce se v této souvislosti hovoří o tuberkulóze, na kterou si u pacientů, kteří k nám dorazí, dáváme při vyšetření pozor.

Zatím jsme se s žádným případem nesetkali a ani nějaký častější výskyt neočekávám,“ vysvětluje MUDr. Mucha. Podle něj navíc dospělí Ukrajinci nejsou proti základním infekčním chorobám proočkovaní výrazně méně než čeští pacienti.

Z toho, co vidí v ordinacích, by je tedy nevnímal jako závažné zdravotní riziko.

„Úplně jiná situace však panuje u dětí, protože ukrajinská očkovací schémata jsou mírně odlišná od těch českých, a tak je bude potřeba zkoordinovat.

Což bude samozřejmě klást další nároky na pediatry, kteří jsou už teď extrémně vytížení,“ říká MUDr. Mucha.

Je to náročné

Na konferenci se praktici budou věnovat i tomu, jak poslední dva pandemické roky v kombinaci s krizí na Ukrajině namáhají psychiku české populace.

Podle MUDr. Sylvy Rackové, Ph.D., psychiatričky z ambulance Liliová v Plzni, četnost psychických potíží jako úzkostí nebo depresí vzrostla až o 30 %. „Poslední dva roky pandemie byly pro lidskou psychiku extrémně náročné.

Takřka všem významně narušily běžné fungování, lidé museli pracovat z domu, děti nemohly do škol. Prakticky ze dne na den skončila rutina jako například tréninky, lidé si nemohli zajít na kávu nebo do kina.

Řetězec těchto drobností v kombinaci se strachem z nemoci a s tím, že se přílivu informací nedalo vyhnout, pak u řady lidí vyústil v poruchy nálad, úzkosti nebo depresivní stavy. Výjimečné nebyly ani sebevražedné tendence,“ popisuje MUDr. Racková.