Skip to content

Osvoboditelé se do názvu nehodí: Americké třídy se v Plzni dočkali teprve po 46 letech

6. května 1945 vjíždí do západočeské Plzně americké tanky. Obyvatelé města nadšeně vítají vojáky špinavé od bláta z cest. Jména, která jim po dlouhé válce konečně přivezla svobodu, by nejraději psali po zdech ulic.

Jenže na to si budou muset pěkně dlouho počkat…

Když jdou obyvatelé Plzně ve 2. polovině 19. století k novému nádraží, míjejí stodoly, podle kterých dostává v roce 1868 ulice název Stodolní. Za pět ale všichni slaví sto let od narození jazykovědce Josefa Jungmanna (1773 – 1842). „Přejmenujeme ulici na jeho památku,“ rozhodne městská rada. Část ulice od mostu přes řeku Radbuzu (dokončeného v roce 1913) až k nádraží, ale má v názvu rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.

Po stopách prezidenta

Za první republiky se kolem nádraží staví o sto šest. Podle dobových zdrojů se „městu konečně dostane úpravné vstupní třídy, která změní tísnivý dojem sevřenosti, jenž uvítá cizince v Plzni v příjezdní prostoře mezi rampami nástupišť.

“ Místo rakousko-uherského mocnáře dostává ulice jméno amerického prezidenta Woodrova Wilsona (1856 – 1924).

Velká plzeňská ulice vzdává nejprve poctu americkému prezidentu Woodrovu Wilsonovi.

Ulice vítězství

V Plzni sídlí během 2. světové války posádkové velení wehrmachtu. Přestože jsou nárožní tabulky v němčině, velitelé vojska se nemohou smířit s názvem ulice. Proto ji v roce 1941 překřtí na Třídu Karla IV., byl to přece císař národa německého!

Když si o rok později myslí, že už mají všechno v kapse a válku určitě vyhrají, změní název na Třídu vítězství.

Památník Osvobození americkou armádou v Plzni. Na něj i na Americkou třídu si zdejší obyvatelé museli dlouho počkat.

Stalinova třída

Plzeň sice osvobodili Američané, ale komunisté získávají stále větší moc. Ve volbách v roce 1946 vítězí se 38 % hlasů a šílí ze sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina (1878 – 1953). Do puče, po kterém se Československo dostává do vlivu Sovětskému svazu, zbývají pouhé dva roky a komunisté prosadí návrh přejmenovat ulici na Stalinovu.

Josif Vissarionoviš Stalin má v Plzni svoji hlavní třídu.

Po vzoru Moskvy

Když první tajemník ÚV KSSS Nikita Sergejevič Chruščov odsoudí Stalinovu vládu, opravy cedulí se později dočká i ulice, která se v roce 1962 mění na neutrálnější Moskevskou. Po vpádu „bratrských vojsk“ v roce 1968 je ale Moskevská pro Čechy jako rudý šátek na býka.

Mění se proto na Třídu Ludvíka Svobody podle našeho prezidenta v letech 1968 – 1975. Tabulka ale vydrží jenom pár měsíců a poměry přituhují – v roce 1970 je tu znovu Moskevská.

Ludvík Svoboda se v názvu ohřeje jenom krátce. Brzy je vyměněm za Moskevskou.

Pocta vojákům

V horní části ulice od Klatovské třídy k nádraží vzniká památník americkým vojákům a v roce 1991 se Plzeňané konečně dočkají i vytoužené Americké třídy. „Deset změn překonává i změny názvů významných ulic v Praze.

Doufejme, že to zůstane ojedinělým plzeňským rekordem,“ vysvětluje plzeňský historik Vladislav Krátký. Proměny si uvědomují i obyvatelé města, kteří jí trefně říkají Ulice politických omylů.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …