Stavební dělníci roku 1172 položí poslední kámen a je hotovo! Praha má stavbu, která nemá obdoby. Na kamenný most přes řeku Vltavu všichni vzhlížejí s obdivem – zatím znali jenom dřevěné. A světe, div se, nechala ho postavit žena!

Judita Durynská, druhá žena českého krále Vladislava I., je neuvěřitelně podnikavá.

„Paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnice nauk a literatury, zběhlá v řeči latinské a ve věcech politických,“ tak popisují Juditu Durynskou (1135/1140 – asi kolem r.

1210), druhou manželku českého krále Vladislava I. (1110 – 1174) její současníci. Schopnostmi se před svým manželem nenechá zahanbit. Její ambice sahají mnohem výš, než jenom přikazovat služebným a strojit se na plesy.

Když je Vladislav na cestách, s přehledem ho zastupuje ve státnických záležitostech.

Přísný stavební dozor

V lednu roku 1158 dostane český kníže Vladislav II. od císaře Svaté říše římské Fridricha I. Barbarossy (asi 1122 – 1190) královský titul. Stává se českým králem Vladislavem I. Čím oslavit tak významnou událost?

Jeho manželce se příležitost nabízí sama. V minulém roce Prahu zasáhla velká povodeň, kdy běsnící Vltava smetla všechno, co se jí připletlo do cesty. Neušetřila ani dřevěný most, a tak mladá královna vymyslí velkolepý plán. Dává příkazy ke stavbě nového mostu.

Najímá si pravděpodobně vlašského stavitele. Pavel Smrž z Muzea Karlova mostu o Juditě říká: „Ví se o ní, že dohlížela na stavbu mostu. Proto jsme nazvali most Juditin. V historických pramenech se o něm mluví jako o pražském nebo kamenném.“

Kamenný triumf

Judita si všechno hlídá. Kontroluje dílo, rodící se z temně červených pískovcových kvádrů, i jeho křemencovou dlažbu. Novotou svítící stavba měří celých 514 metrů, je široká 6,8 metrů a podpírá ji 27 oblouků.

Trumfne i Řezno a Würzburg, kde jsou jediné dva kamenné mosty v tehdejší střední Evropě! Řezenský most je proti tomuhle se svými 310 metry a 16 oblouky pouhou dětskou hračkou. Peníze na stavbu Judita bere z králových válečných tažení.

Kamenná nádhera vydrží 170 let. V únoru 1342 se jí, stejně jako její dřevěné předchůdkyni, stane osudnou velká voda.

Zvládli stavbu za tři roky?

Královniny schopnosti vychvaluje kronikář Vincencius Pražský (cca 1130 – 1167): „Co nade vše jest, dílo pražského mostu hlásá.

Neboť co nikdo z knížat ani vévodů ani králů až do dob vaší vlády ani provésti, ba ani vymysliti nemohl a nedovedl, to vámi, slavnou paní naší, ve třech letech jest vykonáno.“ Je ale možné, aby most vznikl za tak krátkou dobu?

Moc věrohodně to nezní, protože když po záplavě roku 1342 skončí v troskách, trvá slavnému francouzskému staviteli Matyášovi z Arrasu (1290 – 1352) osm let, než si poradí s jejich odklizením.

I potom ale zbytky mostu, vyspravené dřevěnými lávkami, slouží pěším. A Karlův most, který v sobě skrývá nejeden kámen z Juditina mostu, se staví téměř půl století (v letech 1357 – 1402).