O tom, že robotizace otřese pracovními trhy napříč obory, není pochyb. Že ale významně zasáhne ozbrojené složky, vojsko a armádu, si dokáže představit jen málokdo. Přitom právě dopad robotizace na sféru vojenství může být přímo epochální. Přichází věk, kdy státy proti sobě postaví místo lidí roboty?

Zatím vás uklidníme. Doba, kdy se rozvalinami budov zničených měst budou vítězoslavně prohánět roboti triumfující armády, ještě nenastala.

Pokrok ve vědě a technologiích však opět ušel několik kroků kupředu a my se nacházíme ve fázi, kdy se roboti stávají takřka nezastupitelnými pomocníky živých vojáků z masa a kostí.

Američané průkopníky

Snad nejdelší tuto cestu ušly zatím Spojené státy a jejich vojsko. Armáda USA přijala koncept pod názvem Robotické a autonomní systémy (RAS), dle kterého se má do roku 2040 stát jedničkou v soutěži o nejmodernější robotickou armádu.

Plán počítá především s přesunem veškeré zátěže z lidského vojáka na robota takovým způsobem, aby měl voják co největší prostor k individuálnímu manévru bez zbytečných nákladů (vybavení, technologie, zbraňové zázemí, zásoby a podobně), v pohybu jim navíc mají pomoci zbrusu nové exoskelety, tedy mechanické obleky, jež přispějí k celkové výdrži vojáka.

Dále lidem pomohou systémy UGS (pozemní bezosádkové systémy) na zemi a systémy UAS (vzdušné bezosádkové systémy), zejména drony.

Robotí pomocník na každý úkol

Od roku 2021 bude v americké armádě přibývat umělých zástupců systému UGS a UAS a v rámci vojska budou vytvářeny celé roje těchto strojů. Až stovky robotů tak vyrazí do terénu, který v podstatě připraví na zásah lidských jednotek.

Roboti zajistí pečlivý průzkum oblasti a zprostředkují informace lidem, to vše navíc na obrovských plochách území jen za zlomek času, kdy by si se stejným úkolem poradili lidští vojáci. A bonus na závěr? To vše samozřejmě bez ztráty jediného života.

Ty nejmodernější komunikační systémy v rámci UGS budou také umět komunikovat i v situacích, kdy nepřítel bude rušit signál prostředky radioelektronického boje.

Bojová směs lidí a strojů

Armáda do roku 2030 počítá s vývojem v oblasti logistických a podpůrných robotů, kteří by si v důsledku měli poradit i s chemickým, biologickým, či dokonce jaderným útokem.

Exoskelety lidských vojáků se nadále zdokonalí a umožní jim využívat mnohem výkonnější zbraně. S koncem tohoto desetiletí by se pak měla začít ohlašovat ona epochální změna, kdy budou roboti nasazeni do přímého boje.

Jako první robotí bojovníci budou do provozu uvedeni ti, jež dříve působili jako pásová nebo kolová vozidla. Pravděpodobně je půjde ovládat na dálku s využitím částečné autonomie a umělé inteligence.

Umělá inteligence bude masivněji nasazena až po roce 2030, kdy by měla být každá vojenská jednotka jakýmsi konglomerátem klasických lidských vojáků s moderními bojovými roboty. Logistické a dopravní schopnosti technologie budou na nejvyšší úrovni.

Zneškodní výbušninu i uklidí sníh

Že se zprvu utopická vize nové robotické armády USA pomalu naplňuje, je zkrátka realitou. První armádní roboti už zvládnou bezchybně navigovat po vodě, po souši a v těžko dostupném terénu, pohybují se po ledu a překonají bažiny a kanály.

Trhu s bojovými roboty dominuje především společnost Ghost Robotics, která se zaměřuje na výrobu robotů napříč obory – nedávno na sebe upozornila třeba psím robotem, který zaskakoval za roztleskávačky na univerzitním utkání amerického fotbalu.

Roboti této společnosti zvládnou bez jakéhokoli zádrhelu pohyb na nerovném povrchu a prosmýknout se mohou bez jediného škrábnutí i mezi koly automobilu! Čtyřnozí průzkumníci terénu by se už brzy mohli nepřátelským územím prohánět po boku lidských vojáků.

Dalším průkopníkem na poli vojenství je společnost Endevaor Robotics. Ta se proslavila vývojem účinných robotů, které v armádě slouží k zneškodňování výbušnin a trhavin.

I čistě armádní robot má ale široké možnosti využití – společnost jej nasadila také na úklid sněhové nadílky v amerických městech.

Že pro ni jsou ale armáda a vojenství prioritou dokazuje i to, že se snaží vyvinout miniaturního robůtka, který by fungoval jako bombardér, zároveň by se však vešel do pouhého batohu na ramenou vojáka.

Senzory vesty informují o zdraví

Pozadu nezůstává ani Velká Británie, ta chce ale investice směřovat primárně do lidských vojáků, respektive do jejich nejmodernějšího vybavení a výstroje.

Do běžné výbavy vojáka se má dostat speciální víceúčelová balistická přilba, která umožní nositeli nasadit i obličejový štít nebo plynovou masku, přilba navíc může být vybavena drobnými kamerami, jejichž obraz se přenáší do brýlí s průhledovým displejem – bojovník tak bude mít ucelený přehled o tom, co se děje před ním, po jeho stranách i za ním.

Samozřejmostí má být též nová neprůstřelná vesta, vybavená tvrdými balistickými pláty, jež umožní vojákovu maximální pohyblivost.

Britové koketují s myšlenkou, že součástí vesty by byly senzory, které budou kontrolovat zdravotní stav vojáka a informace o něm budou plynule přenášet do sítě. Tyto technologické vymoženosti mají spatřit světlo světa už v roce 2025.

Rusové nezahálejí

Vychytávky donedávna viděné pouze ve sci-fi filmech možná brzy zprovozní Rusové. Ti masivně investují do laserových zbraní.

Královskou zbraní největšího státu světa má být vysoce energetický laser s názvem Peresvet, který by měl primárně dokázat ničit nepřátelské rakety.

Podle některých informací by dokonce měl mít schopnost oslepovat různá elektro-optická zařízení a sestřelovat i nejmodernější dronové letouny. K tomu se mocnost chlubí vývojem revolučního podmořského dronu Poseidon nebo hyperzvukovou střelou Kinžal.