Na Česko se valí vlna omikronu. Jak ale rozeznat jeho příznaky od dosud převládající varianty delta? Lékaři se v odpovědi shodují: nijak. Podle dosavadních poznatků má omikron prvotní příznaky velmi podobné deltě, ale také nachlazení nebo chřipce.

I proto odborníci zdůrazňují důležitost PCR testů, které určí i variantu viru. U rizikových pacientů je znalost varianty klíčová, rozhoduje totiž o možnostech léčby.

Ty jsou podle lékařů u omikronu omezené – na tuto variantu totiž nezabírají monoklonální protilátky, jen antivirotika. V současné době tedy zejména molnupiravir.

Již převažuje

Varianta omikron podle posledních zpráv z laboratoří v ČR již převažuje, nicméně podle odborníků její příznaky nelze rozlišit od ostatních respiračních chorob. „Nepozná to ani pacient ani lékař.

U omikronu navíc tak často nedochází ke ztrátě chuti a čichu a kvůli tomu je rozlišení ještě složitější. Proto je u nemocných důležité PCR testování, ideálně s tzv. diskriminačním PCR testem, který určí variantu koronaviru a lékař podle ní může nastavit léčbu.

Ne všechny testy se ale takto provádějí, a proto u některých pacientů variantu viru neznáme,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

To může představovat problém právě v současné situaci, kdy se na území ČR střetávají dvě varianty. Na nastupující variantu omikron totiž nezabírají dosud hojně používané monoklonální protilátky.

„V tom případě může lékař předepsat antivirotikum molnupiravir, který se podává v tabletkách a pacient jej může užívat doma.

Nově také pacientům můžeme podat remdesivir v infuzích, na které musí pacient přijít tři dny po sobě do nemocnice, což není úplně pohodlné,“ popisuje MUDr. Dlouhý.

Jak na správnou léčbu?

„Šalamounským“ řešením u neznámého typu koronaviru je pak podle něj podání jak antivirotik, tak monoklonálních protilátek u vysoce rizikových pacientů.

„Většina nakažených zvládne covid-19 doma a s užíváním běžných léků na horečku či kašel. Pomohou jim v tom Rady pacientům, které připravila Společnost infekčního lékařství a lze si je přečíst na jejích webových stránkách.

Tyto rady popisují varovné příznaky, jež by měly vést nemocného k vyhledání lékaře či cestě do nemocnice.

A také v nich čtenář nalezne informaci, kdo patří do některé skupiny pacientů s rizikem progrese covidu-19 do závažného onemocnění – tito lidé by měli v případě infekce vždy kontaktovat svého lékaře a probrat s ním další možnosti léčby,“ vysvětluje MUDr. Dlouhý.

S rostoucím výskytem varianty omikron přibývá praktických lékařů, kteří nové antivirotikum svým pacientům předepsali. Jedním z nich je MUDr. Cyril Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Na přelomu roku jsem léčil manželský pár seniorů.

Pán byl pozitivně testovaný bez určení varianty, takže jsem automaticky nasadil monoklonální protilátky. O dva dny později měla pozitivní test i jeho paní, tentokrát již s určenou variantou omikron. Té jsem nasadil molnupiravir.

Shodou náhod jsem tak porovnal obě léčebné metody na jednom manželském páru,“ popisuje MUDr. Mucha.

Zkušenosti

Podle něj lze předpokládat, že oba měli stejnou variantu viru. Monoklonální protilátky zůstaly bez efektu a muž měl vážnější průběh než jeho manželka Zdena, která užívala molnupiravir. „Dopadlo to dobře, horečku jsem měla jen jeden den.

Pak už jsem ani neležela, víceméně se to změnilo v rýmu, byla jsem zahleněná a jen jsem vykašlávala. A pak to odešlo úplně, snad během týdne,“ popisuje průběh paní Zdena (88).

Lékaři nicméně nadále zdůrazňují, že nejlepší ochranou proti nákaze koronavirem je očkování, u rizikových skupin pak podání posilovací dávky vakcíny.