Populární hlášku z filmu S tebou mě baví svět zná jistě většina českých diváků. Zatímco tam zůstává otázka „viset ve vzduchu“, o zvířecí flatulenci se v nové ilustrované publikaci rozpovídali renomovaní vědci. A proberou v ní 80 druhů zvířat, včetně hadů!

O to, zda tito plazi vypouštějí střevní plyny se zajímal i dospívající bratr londýnské zooložky Dani Rabaiottiové a jeho otázka se stává impulsem k tomu, aby ve spolupráci s dalšími kolegy napsala zajímavé dílo.

Ne u všech zvířat však mají v otázce větrů zcela jasno a tak se objevují nejen kladné či záporné odpovědi, ale třeba i „možná“. To se týká například pavouků nebo netopýrů, protože zatím nebyl v tomto směru učiněn dostatečný výzkum.

A jak je to tedy u „populárních“ hadů? Ano, tito tvorové prdí. „Některé druhy hadů vypouštějí větry také jako součást obranné strategie a je to doprovázeno nezaměnitelným zvukovým efektem,“ doplňuje expert David Steen z americké Auburn University.

Na velikosti nezáleží…

Zatímco si lámeme hlavu s tím, že metan, produkovaný skotem významně přispívá ke globálnímu oteplování, existují daleko menší zvířata, která se na tomto díle zkázy podílejí. Jsou to termiti!

Tito malí záškodníci podle knihy přispívají přibližně 5 až 19 procenty na celosvětový objem emisí metanu. Dělají to i další drobní tvorové. Trávicí systém stonožek je relativně jednoduchý, ale přesto v něm dochází k produkci metanu.

Čím větší stonožka, tím více metanu z ní vychází, pro představu: obří africká stonožka (Archispirostreptus gigas) může dosáhnout na délku až 38 centimetrů!

Mimořádně zapáchají i větry gepardů a jiných šelem následkem vysokého množství obtížně stravitelných částí potravy, jako jsou třeba chrupavky.

Nevstupovat na mé území!

Hroši si označují své území nejenom exkrementy, ale také pšoukáním a pomocí ocasu šíří výkaly i zápach do okolí, čímž vysílají varování každému, kdo by chtěl vstoupit tam, kde nemá co dělat.

Sloni mohou trpět tak silným nadýmáním, že jim ošetřovatelé občas musí podávat rýži s grilovaným česnekem jako prostředek pro úlevu od potíží. Šimpanzi prý nemají zábrany a akt úlevy obvykle doprovází dlouhý zvukový efekt jako při úniku vzduchu z balónu.

Prdět neuslyšíte ptáky. „Nemají ve svých střevech stejné bakterie, produkující plyny, jaké se vyskytují u jiných zvířat a navíc jejich trávení probíhá rychle,“ tvrdí autoři publikace. Lenochodi jsou pak zcela specifickým zvířetem: plyny se u nich ze střev absorbují do krevního řečiště a pak jsou vydechovány.

Hodně bublinek

I živočichové, mající domov pod vodní hladinou, si dokážou pořádně ulevit. Tak, jako jsou obrovské velryby, i jejich pšouky jsou podle vědců doslova gigantické. Zahanbit se v tomto ohledu nedají ani sledi.

Odborníci se domnívají, že tyto ryby plynové bubliny vypouštějí hlavně tehdy, když potřebují komunikovat s ostatními sledi ve tmě ve velkých hloubkách a je třeba se držet dále od dravců. Neprdí pro změnu chobotnice.

Někdy sice ve snaze uniknout predátorům uvolní inkoustově zbarvenou tekutinu, ta však rozhodně nezapáchá. Tuleni, kteří ke svému životu vodu také potřebují, údajně patří k největším smraďochům zvířecí říše. „Jejich střevní plyny páchnou rybinou.

Je to jeden z nejhorších zápachů, které zvířata produkují, je to naprosto odporné,“ popisuje Dani Rabaiottiová s tím, že mluví z vlastní zkušenosti.

Zajímavost z historie: Obří plynatost s globálním efektem

Sauropodi, příslušníci skupiny obrovských dinosaurů, mohli podle studie britských vědců vyprodukovat takové množství metanu, aby výrazně ovlivnilo podnebí v období před zhruba 250 až 65 miliony let.

Podle výpočtů odborníků mohli vypouštět do ovzduší okolo 520 milionů tun metanu ročně, což je více, než dokážou dnešní přírodní zdroje i lidská činnost dohromady.

Odborníci tak přišli s teorií, že za globálním oteplením v druhohorách by mohly stát právě střevní plyny těchto velkých ještěrů.