Domů     Objevení Troje: Šlo o největší podvod archeologie?
Objevení Troje: Šlo o největší podvod archeologie?
30.11.2022

Jaký dětský sen jste měli vy? Stát se popelářem? Nebo letět do vesmíru? Němci Heinrichu Schliemannovi se jeho dětský sen na rozdíl od většiny z nás skutečně vyplnil. A to si nekladl žádné nízké cíle. Chtěl prostě „jen“ objevit Homérovu slavnou Troju.

I když počkat… Nešvindloval náhodou trochu? Kdo vlastně toto slavné město nakonec objevil?

Přestože historicky většinou bereme za objevitele číslo jedna německého obchodníka a badatele Heinricha Schliemanna (1833–1890), ve skutečnosti je to možná s objevem Troje úplně jinak!

Heinrichovy narozeniny

Ze všeho nejdříve se pojďme s nejslavnější postavou na poli objevování Troje seznámit trochu blíže. Dětský křik z hrdla malého Heinricha je slyšet poprvé 6. ledna 1822 v německém Nebukowě. Narodil se do chudé rodiny.

Jeho tatínek je ale vzdělaný pastor, který jej seznámí s Homérovými spisy. Na vzdělání svých dětí mu totiž hodně záleží. Netřeba dodávat, že si Heinrich už jako dítě Homérovo dílo zamiluje a sní o tom, jaké by to bylo navštívit bájné město, o kterém psal.

Jeho cesta životem je dost trnitá. Kvůli nedostatku financí v rodině se mu nedostane kvalitního vzdělání, a tak střídá různá mizerně placená zaměstnání. Jednou dokonce o vlásek unikne smrti, když přežije havárii parníku, na kterém pracuje jako stevard.

Tak se dostane do Nizozemska, z nějž ho dále spletitý vývoj přivádí až do Ruska, kde coby poslíček jedné nizozemské firmy vybuduje slušnou kariéru. V Rusku nakonec také takříkajíc vleze do chomoutu.

Heinrich Schliemann FOTO: Universitätsbibliothek Heidelberg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Heinrich Schliemann FOTO: Universitätsbibliothek Heidelberg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Životní obrat

Ptáte se, proč tak podrobně rozebíráme Schliemannův osobní život?

Pro jeho pozdější pátrání po Troje je to dost důležité, protože během nelehkého vývoje nasbíral tento Němec četné zkušenosti, zocelil se, vydělal i podědil dostatek peněz a také se naučil velké množství jazyků.

Domluvil se vedle rodné němčiny také anglicky, rusky, francouzsky, holandsky, španělsky, portugalsky, švédsky, řecky, latinsky, italsky, polsky, arabsky, a dokonce i turecky.

Teď tu však máme více než čtyřicetiletého, zkušeného Heinricha Schliemanna, který se v roce 1866 rozhodne kompletně změnit svůj život. Začíná studovat na univerzitě v Paříži, kde se věnuje vědeckému bádání o možnostech existence skutečné Troje.

Začíná si skutečně plnit svůj dětský sen. Svůj život nadále zasvěcuje vykopávkám v Řecku. A bere to z gruntu. Dokonce se i rozvádí se svou ruskou ženou a bere si za manželku Řekyni, která rovněž miluje Homéra a archeologii.

Plánek Troje na kopci Hisarlik FOTO: Bibi Saint-Pol / Creative Commons / volné dílo
Plánek Troje na kopci Hisarlik FOTO: Bibi Saint-Pol / Creative Commons / volné dílo

Do práce!

A tak jsme konečně v západním Turecku na pahorku Hisarlik v roce 1871, tedy v době, kdy je Schliemannovi čtyřicet devět let. Na toto místo ho přivádí jeho detailní znalost Homérových textů o slavné Troji.

Práce jdou ztuha, což bude platit pro celé období, kdy zde Němec se svým týmem pracuje. To ale neznamená, že by neustále nepřicházel na nové a nové nálezy. Většinou, respektive vždy, však jde o artefakt z jiné doby, než kdy měla existovat Homérova Troja.

K nemilému překvapení jde často o artefakty mnohem starší, aniž by se objevovaly takové, které by odpovídaly vyspělé civilizaci, již Homér popisuje ve svém díle. Tak objevuje třeba otesané kvádry podobné takovým, jaké lze vidět v Mykénách.

A také mnohé nápisy vytesané v kamenech. Ač není jisté, zda pocházejí z homérské Troje, Schliemann v to pevně věří.

Je však zmaten tím, že na drtivé většině nálezů jsou pouze vyryté různé symboly (často jde o svastiky), zatímco on se domnívá, že vyspělí Trojané znali písmo. Nebylo snad tomu tak?

Jde to ztuha

Schliemann je po pár letech vysílen a zklamán. Několikrát musí z byrokratických důvodů také pahorek Hisarlik opustit, vždy se sem ale znovu vrátí. Našel toho mnoho, ale nic, co by přesvědčivě dokazovalo existenci Troje.

Zlom však přichází, když objevuje základy čtvercové věže, které odpovídaly tomu, co popisuje Homér. Dále 24. února 1873 objevuje nápis „to hieron“, což znamená svatyně. Schliemann si je jistý tím, že jde o Athénin chrám.

Podobnými nálezy Schliemann postupně dospívá ke stále většímu přesvědčení, že skutečně objevil stavby slavné Troje. Své práce ukončuje na začátku léta 1873 s tím, že jeho úkol je splněn, že je Troja nalezena.

V samém závěru prací se mu podaří vůbec největší objev – odhalí kruhovou hradbu, vedoucí do Sakajské brány. Ta jej přivádí i k domnělému Priamovu pokladu, což je však nález, jehož pravost je rovněž velmi zpochybňována.

Nesmrtelný odkaz

Jak celou dobu naznačujeme, podle Schliemannových kolegů archeologů (nutno podotknout, že i mnohem zkušenějších), je to se závěry Němcova bádání velmi složité. Mezi pochybovači je i Němcův spolupracovník, Angličan Frank Calvert (1828–1908).

Ačkoli tedy Schliemann podle všeho nikdy přísně vzato neobjevil to, co se domníval (ani skutečné zbytky Troji, ani Priamův poklad nebo zlatou masku krále Agamemnona), nelze mu upřít jeden zásadní přínos, a sice to, že správně určil polohu, kde se Homérovské město nacházelo.

Stačila mu k tomu nejen dokonalá znalost jeho textů, ale i nekonečné nadšení, kterým bude již navždy inspirovat badatele z celého světa.

Trojská válka patří k nejznámějším příběhům světové historie. FOTO: User Dr.K. / Creative Commons / volné dílo
Trojská válka patří k nejznámějším příběhům světové historie. FOTO: User Dr.K. / Creative Commons / volné dílo

Schliemann ničitel?

Schliemannův amatérský základ v archeologii se podle mnohých negativně projevil nejen v tom, že nepřesně určoval své nálezy, ale také v tom, že svým bádáním nenávratně poškodil spousty dalších památek.

Především zeď z římsko-řeckého období, kterou Schliemann proboural při snaze vniknout do nitra pahorku Hisarlik.

Za nejslavnější dílo, kritizujícího tohoto německého badatelského nadšence, můžeme označit knihu Mýty, skandály a historie od amerických autorů Williama Caldera a Davida Trailla.

Skuteční objevitelé

Přesněji vzato tedy skutečné archeologické pozůstatky Troje neobjevil Schliemann, ale až pozdější badatelé. Všichni objevovali další artefakty velmi postupně.

A vhledem ke stáří nálezů, ale také tomu, že hlavním cílem je vždy jejich porovnání s Homérovým textem, je vždy velmi obtížné stoprocentně označit jejich pravost.

Tak například tým Manfreda Korfmanna (1942–2005) a jeho asistenta Briana Rosea nachází různé hroty a šípy, které podle modernějších postupů bádání odpovídají době, kdy měla Troja existovat.

Jde podle nich o jasný důkaz trojské války, která měla proběhnout v období kolem roku 1200 před naším letopočtem. A nutno podotknout, že jejich výzkumy byly mnohem sofistikovanější než ty Schliemannovy.

Právě objevy Korfmanna jsou dodnes považovány za ty, které skutečně dokázaly, že Homérem popisované slavné město není pouhou legendou, ale že skutečně existovalo.

Foto: CherryX / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, Universitätsbibliothek Heidelberg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0, Bibi Saint-Pol / Creative Commons / volné dílo, User Dr.K. / Creative Commons / volné dílo
Související články
Záhady a tajemství
Zločin, rebelie a role zlodějů: Jan Révai mezi žoldnéři a gangstery
Jan Révai si po zkušenostech z vězení zahraje hned několik postav spojených s kriminálním prostředím. V hongkongském akčním filmu Hun shen shin dan hraje parťáka hlavního hrdiny, který se v Praze utká s žoldnéři o vzácný diamant. V muzikálu Rebelové je zase jedním z vojáků utíkajících před vstupem vojsk Varšavské dohody do Československa, kteří nakonec […]
Záhady a tajemství
Tajemná mystika koruny českých králů: Navždy patří svatému Václavovi
České korunovační klenoty jsou bezesporu naším národním symbolem. Největší pozornost však právem vzbuzuje koruna svatého Václava. Tu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, jež proběhla roku 1347. Karel IV. (1316-1378), jenž se také zabýval mystikou, zasvětil korunu svatému Václavovi, patronu české země. Koruna tak byla v podstatě určena přímo […]
Záhady a tajemství
Strašidelný pařížský hřbitov: Bloudí zde upírka či Bílá paní?
Père Lachaise, největší pařížský hřbitov, je prý doslova protkaný duchy a jinými tajemnými přízraky, které zde údajně často vídají i strážci hřbitova. Nelze kupříkladu přehlédnout gigantický náhrobek, jenž patřil baronce Stroganovové, manželce hraběte Demidoffa. Baronka byla vyhoštěna do Paříže a odloučena od svého manžela. Zemřela ve věku 40 let jako velmi bohatá žena. Říká se, […]
Záhady a tajemství
Tragédie nad mraky: Let kapely Lynyrd Skynyrd, který změnil rockovou historii
Když osud vzal cestou, která měla vést k hudbě, životy hudebníků se změnily v okamžiku. Příběh pádu letadla, který zastavil srdce jižanského rocku a zanechal svět v šoku. Máme nějaký problém s palivem            Tihle hoši byli od začátku průšviháři. Když už založí kapelu, tak hned několikrát změní její název. Z One percent se přes Noble Five […]
reklama
záhady a tajemství
Čarodějnictví a magie: Co na to věda?
Čarodějnictví a magie se lidé báli odedávna. Možná zde svou roli sehrávala i pověrčivost a určité nesmiřitelné pojetí smrti či existence druhého břehu. Duše zemřelých se často stávaly objektem jakéhosi pověrečného strachu… Například staří Mezopotámci dokonce věřili, že pokud nebude duch zemřelého na onom světě spokojený, může nám ublížit nebo dokonce rovněž i zabíjet. Zejména […]
Dolores O ´Riordan: Byla smrt slavné zpěvačky opravdu jen náhoda?
Kdo by neznal hity jako Zombie, Dreams nebo Linger? Věděli jste, že slavná písničkářka Dolores O ´Riordan vystupovala nejprve po hospodách? Poté potkala irské „Brusinky“ a nastartovala slavnou kariéru. Když ale před čtyřmi lety náhle umírá, mezi lidmi se říká, že to není jen tak. Může za to psychika, cizí zavinění, nebo je za vším […]
Kdo tě zabil, božská Marilyn?
Narodila se jako Norma Jean Mortenson, ale svět dobyla už jako Marilyn Monroe. Objevila se na titulní stránce prvního vydání Playboye. Bulvární listy živila svými nekonečnými románky s mocnými muži. A ve svých 36 letech zemřela. Jak? To se dosud nepodařilo uspokojivě vysvětlit.   Pro její dětství se nejlépe hodí slova „psí život“. Její biologická matka […]
Heath Ledger: Šlo o sebevraždu, nebo nešťastnou náhodu?
Australský herec se proslavil především rolí homosexuála ve snímku Zkrocená hora. Než do kin přišel film Temný rytíř, ve kterém fenomenálně ztvárnil padoucha Jokera, za což posmrtně získal Oscara, byl ve svých 28 letech nalezen mrtvý ve svém domě. Co stálo za jeho smrtí?   Ve tři čtvrtě na tři odpoledne dne 22. ledna 2008 […]
historie
Hagia Sofia: Byzantský klenot i důvod ke sporům
Rozměry symbolu Istanbulu s nepřehlédnutelnou kopulí by byly impozantní i pro jakoukoliv moderní stavbu. Ty však obsahují ocelové prvky, které ikonická Hagia Sophia rozhodně nemá. Co však má, jsou pohnuté osudy: byl to křesťanský chrám, mešita, muzeum a nově je opět mešitou. A to budí vášně! Hagia Sofia, tedy Chrám Boží moudrosti, okrašluje turecký Istanbul […]
Benešovy dekrety: Ostře sledované zákony
Ač se to tak ze zpráv v tisku může zdát, Benešovy dekrety nejsou o vyhánění Němců, nejsou legalizací pomsty a už vůbec nejsou dílem jednoho muže. Prezidentské dekrety, označované jako Benešovy, jsou právní normy vydávané exilovou vládou během druhé světové války a krátce po jejím skončení. Přestože většina jich už dávno ztratila platnost, stále budí […]
Proč se Britové dozvěděli o kapitulaci Němců s dvanácti hodinovým zpožděním?
Kde podepsali Němci na konci druhé světové války kapitulaci?  Bylo to v Berlíně, nebo ve Francii?  Prameny uvádějí obě možnosti… A obě jsou pravdivé. Za bernou minci můžeme označit obě informace, protože k podepsání německé kapitulace došlo dvakrát. Poprvé ve francouzské Remeši 7. května 1945 ve 2 hodiny a 41 minut. Listinu tehdy parafuje německý generál […]
Vůz Klementa Gottwalda se musel prodlužoval kvůli tlusté první dámě
Luxus na kolech miluje i Klement Gottwald. Po nástupu do úřadu usedá do vozů značky Daimler, které na Pražském hradě zůstaly po Edvardu Benešovi. Jenže jako správný komunista je Klement Gottwald (1896‒1953) považuje za buržoazní vymoženost. Nepřipadá v úvahu, aby v nich reprezentoval socialistické zítřky. Chová se jako stín Josifa Vissarionoviče Stalina (1878‒1953). Je tedy […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Řecký salát „trošku jinak“
tisicereceptu.cz
Řecký salát „trošku jinak“
Tohle jsou všechny chutě léta. Olivy můžete nakombinovat i zelené. Místo sýra můžete udělat i variantu s tuňákem. Ingredience na 4 porce 200 g listového salátu 100 g černých oliv 150 g balkáns
Teď jsem šťastnou babičkou
skutecnepribehy.cz
Teď jsem šťastnou babičkou
Doktoři mi říkali, že nikdy nebudu máma. O to větší radost jsem měla, když mi gynekolog pověděl, že jsem ve třetím měsíci těhotenství. Bylo červencové ráno a já po dlouhé těžké noci svírala vytoužené novorozeňátko. Zdravá holčička s dolíčky na tvářích. Slzy mi radostí stékaly z očí. Pět krásných let jsme si s dcerkou užívali. Měli jsme to, o
Potrestal král významného měšťana neprávem?
historyplus.cz
Potrestal král významného měšťana neprávem?
Protestuje, že se ničím neprovinil, odmítá obvinění ze zrady. Zbytečně, Ferdinand I. se rozhodl, že udělá ze svého věrného služebníka obětního beránka! Krále neobměkčí ani Jakubův věk – 70letého starce vydá katovi…   Vzpoura českých stavů proti králi Ferdinandovi I. (1503–1564) skončila v roce 1547 debaklem. Habsburk si svůj triumf náležitě vychutná. Tvrdě potrestá hlavně
Když vás straší fóbie
panidomu.cz
Když vás straší fóbie
Může se to stát každému a není to žádná ostuda. Vždyť některou z mnoha fóbií prý trpí až deset procent z nás. Poprvé se často objeví v dětství a je následkem nějakého traumatického zážitku, třeba zranění. Často na nás své strachy přenesou rodiče, typicky strach ze zvířat nebo z odběru krve. Tyhle fóbie časem většinou
Místo veselky smutný rozchod mezi Sedláčkovou a Töpferem?
nasehvezdy.cz
Místo veselky smutný rozchod mezi Sedláčkovou a Töpferem?
Hvězda seriálu Zlatá labuť Jitka Sedláčková (63) už několik let tvoří pár se starším restauratérem Pavlem Töpferem (76). Bratra herce Tomáše Töpfera (73) dlouho vykreslovala jako svého pana Božského
Konec světa, který nepřišel
enigmaplus.cz
Konec světa, který nepřišel
Astronomické znalosti starých Mayů ohromují i dnešní vědce, stejně jako mayský kalendář, který přesně předvídá pohyby Slunce, planet, zatmění a další jevy. Tento kalendář ale končí. Znají Mayové konec
Lososová pomazánka
nejsemsama.cz
Lososová pomazánka
Ryby by se v jídelníčku měly objevovat alespoň dvakrát týdně, ať už v podobě pomazánky, zavináčů, nebo pečeného kusu masa. Ingredience: 100 g uzeného lososa 400 g Lučiny nebo jiného krémového sýra 2 šalotky (1 červená cibule) hrst klíčků (ředkvička, řeřicha) hrst nasekané čerstvé petrželky sůl pepř Postup: Zeleninu jemně nastrouháme nebo použijeme robota. Vymačkáme přebytečnou šťávu a smícháme
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje dodnes
epochalnisvet.cz
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje dodnes
V departementu La Paz najdete jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Bolívie. Bývalé andské město Tiwanaku. Necelý kilometr od něj leží nejzáhadnější část – Pumapunku, v překladu Brána pumy.   Západobolivijský chrámový komplex objeví již španělští dobyvatelé. „Na jedné z plošin se tyčí mohutná brána a cosi jako okno,“ popíše nám, zřejmě jako první, jezuitský misionář Bernabé Cobo (1582–1657).
SIN Studio Gallery, nová galerie na Jungmannově náměstí v Praze, přivítala první návštěvníky
iluxus.cz
SIN Studio Gallery, nová galerie na Jungmannově náměstí v Praze, přivítala první návštěvníky
SIN Studio Gallery, známá svou jedinečnou sklářskou technologií Vitrum Vivum, přivítala návštěvníky ve své nově otevřené galerii na Jungmannově náměstí. Tato nová pobočka, která spojuje tradiční sklář
Jedovatí ohniví červi, kteří jedovatí nejsou
21stoleti.cz
Jedovatí ohniví červi, kteří jedovatí nejsou
Ta zpráva mohla vyděsit tisíce lidí, kteří zamíří v létě na Jadran. Kvůli oteplování moře se u pobřeží Černé Hory, zejména v moři u pláží v okolí Budvy, objevili mnohoštětinatci známí jako ohniví červ
Cesta za pivem Karlovarským krajem
epochanacestach.cz
Cesta za pivem Karlovarským krajem
Každý správný výlet by měl být spojený s ochutnávkou místních specialit. Pokud už vás lázeňské oplatky ničím nepřekvapí, je na čase začít objevovat chutě piv z Karlovarského kraje. Existuje zde lokálních pivovarů hned několik a je na nich krásné to, že je každý jiný. Kamkoli zavítáte, vždy vás překvapí něco nového. V Karlovarském kraji se vaří
Kvalita a design pro zdravý spánek
rezidenceonline.cz
Kvalita a design pro zdravý spánek
Noční odpočinek regeneruje tělo i mysl, zlepšuje paměť, podporuje imunitu a přispívá k lepší náladě. Kvalita spánku tedy ovlivňuje nejen zdraví, ale i produktivitu, kreativitu a sociální vztahy každého člověka. Základem každé ložnice je kvalitní a dobře umístěná postel. Její pozice by měla umožňovat pohodlný přístup z obou stran lůžka, což zamezí rušení partnera při