„Ty tvoje srandičky na internetu! Můžeš mi říct, kdy se konečně začneš chovat zodpovědně jako dospělý člověk?!“ rozzlobí se otec a přirazí dveře synova pokoje. Pokud vám tato scéna připomíná dění u vás doma, možná vás potěší, že je vše v normě.
Ani dovršení zletilosti totiž neznamená automaticky duševní vyzrálost. Na tu je v té době prý ještě dost času!
Ve většině zemí světa se člověk stává dospělým ve věku 18 let. Může jít k volbám, získat hypotéku, kupovat si alkohol a také je na něj pohlíženo jako na plně odpovědného za své činy, pokud se dostane do problémů se zákonem.
Odborníci nyní přicházejí s tvrzením, že věc zdaleka není tak jednoduchá. Aspoň ne z pohledu neurovědců. Ti jsou na základě svých výzkumů přesvědčeni, že dospělým se člověk nestává současně s dovršením právní zletilosti.
A to dokonce ani tehdy, pokud je v některých státech hranice stanovena na 21 let.
Pozvolný přechod
Myšlenka, že je to u každého člověka „úsvit dospělosti“ je podle nich absurdní. V tomto věku totiž lidský mozek stále prochází vývojem a řadou změn, které začínají po narození a mohou trvat až tři desítky let. „Není dětství a hned potom dospělost.
Lidé jsou stále „na cestě“, jde o jakýsi pozvolný přechod a dozrávání,“ vysvětluje profesor Peter Jones z britské University of Cambridge.
Právní, vzdělávací i zdravotní systémy si tuto hranici vytvořily podle vlastních potřeb, aby mohly po formální a administrativní stránce fungovat.
Přesně daný proces
Ta však neodpovídá skutečnosti. Různé části mozku, který se aktivně vyvíjí i ve věku 18 let, přitom zrají v různou dobu. V první dekádě života roste a expanduje šedá hmota v souvislosti s tím, jak se dítě učí a poznává nové věci.
S příchodem puberty se naopak zvýší produkce bílé hmoty, což umožní různým částem mozku lépe a rychleji sdílet informace. „Okolo 13. roku ztrácíme asi 1 procento šedé hmoty, ale získáme stejné množství bílé hmoty.
Tento zajímavý obchod pokračuje a v mozku probíhají bouřlivé změny až do 20. roku života a neustávají ani poté. Trvají zhruba do 30 let,“ popisuje americký vědecký pracovník Jess Shatkin z Child Study Center při New York University. Vývoj ženského mozku je přitom obvykle ukončen o něco dříve.
Posunuté hranice
Zajímavý je v této souvislosti také výzkum týmu profesorky Susan Sawyerové z Royal Children Hospital v australském Melbourne.
„I když většinu výhod, vyplývající z právní dospělosti čerpají lidé už od 18 let, dospělou roli a z ní plynoucí zodpovědnost přijímají mnohem později, zejména v dnešní době,“ tvrdí.
Adolescence, což je období, které následuje po pubertě a mělo by být ukončeno prakticky plnou fyzickou a sexuální zralostí, končí teprve zhruba ve 20 letech. Zdaleka však nejde také o dospělost duševní.
Podle Susan Sawyerové i dalších spolupracujících odborníků by se věk ukončení adolescence měl dokonce posunout až na 24 let.
Podle jejich studie příslušníci dnešní mladé generace dospívají psychicky výrazně později, než tomu bylo dříve a později také vstupují do formálních struktur společnosti, tedy třeba do manželství či do zaměstnání.
