Po řadě neúspěšných pokusů, jak dostat Supermana důstojným způsobem zpět před kameru, včetně experimentu s jeho zvířecí verzí, se jednoho dne na castingu k novému filmu zjeví mladík s ušlechtilou tváří a atletickým tělem.

Jmenuje se Christopher Reeve (1952–2004) a je tak nervózní, že přidělený kostým je brzy propocený skrz na skrz. Stačí ale, aby řekl několik vět, a je jasno. Nový Clark Kent nalezen! V muži, který se svým předchůdcem Georgem Reevesem (1914–1959) sdílí nejenom skoro stejné příjmení, ale nakonec i podobně tragický osud.

Koně, to je moje!

Pro roli nabere 14 kg svalů a absolvovaná dřina stojí za to. Film, pojmenovaný prostě a jednoduše Superman (1978) se stane jednou z nejzdařilejších komiksových adaptací na světě a z Reeva udělá hvězdu světového formátu.

Dlouhá léta je považovaný za nejlepšího představitele Supermana vůbec. Dres s rudým pláštěm přes sebe nakonec přetáhne celkem čtyřikrát, naposledy v roce 1987 a i když další pokračování nejsou ani z poloviny tak zdařilá, na reputaci mu neuberou.

Obdivuhodná je hlavně jeho svědomitost, s jakou se připravuje na každou novou roli. Například kvůli filmu Anna Karenina (1985) se naučí jezdit na koni. Pohled na svět ze sedla ho tak uchvátí, že si dokonce pořídí vlastního plnokrevníka, se kterým si tu a tam zaskáče přes překážky.

Osudný skok

Vyhoupne se na něj i 27. května 1995 v rámci jezdecké soutěže ve Virginii. První dva ploty ještě bez problému zdolá. U toho třetího se ale jeho hnědák náhle zastaví. Chris je vymrštěn ze sedla a po krátkém letu vzduchem dopadne přímo na hlavu.

Následky jsou zdrcující. Zlomenina prvního a druhého krčního obratle znamená ochrnutí od krku dolů. Kromě míchy dojde navíc i k porušení nervu, zabezpečujícího činnost bránice, tedy i dýchání. To za něj od té chvíle zabezpečují přístroje.

Ze sportovce tělem i duší se tak ve zlomku vteřiny stává člověk, odkázaný na druhé. Tehdy se Chris dotkne pomyslného dna. Přemýšlí o sebevraždě, ženu prosí, aby ho nechala zemřít. Je to právě její bezmezná oddanost, díky které nakonec zahodí černé myšlenky, a začne bojovat.

Tak, jak by to udělal Superman.

Smrt nezdolného bojovníka

Vyzbrojen nezměrnou trpělivostí a ocelovou vůlí, poctivě rehabilituje, a když je po více jak pěti letech náhle schopný pohnout ukazováčkem na levé ruce, má slzy v očích. Postupně dokáže téměř nemožné – znovu se postaví na nohy.

V bazénu udělá sice jen několik málo kroků, pro něj je to ale stejné vítězství, jako kdyby vyhrál maraton. Dokonce se vrátí k hraní. Kromě toho založí nadaci, rozdělující peníze vědcům, kteří hledají cestu jak napravit fatální poranění míchy.

A s manželkou otevře centrum, kde ochrnuté lidé učí samostatnosti a zuřivě podporuje výzkum kmenových buněk, spojený s klonováním, ke kterému upírá své naděje na úplné uzdravení. Ty začnou pohasínat 9.

října 2004, kdy dostane herec doma v New Yorku infarkt a upadne do kómatu. Definitivně pak zhasnou o den později. To vyčerpaný organismus svůj letitý statečný boj definitivně vzdá.