Skip to content

Nepolapitelná špionka Nancy Wakeová: Žena, která vydala za pět mužů

„Jdu nakoupit. Brzy se vrátím,“ zakřičí ve dveřích pařížského bytu Nancy na svého manžela Henriho. Netuší, že se vidí naposledy v životě. Agentka, zapojená do ilegální špionážní sítě, musí opustit Francii.

Dvacetiletá Australanka Nancy Wakeová (1912–2011), nejmladší ze šesti dětí novináře Charlese Wakea, odplouvá v roce 1932 do Evropy. Začíná psát do novin a usazuje se v Paříži. V roce 1933 dělá rozhovor s německým říšským kancléřem Adolfem Hitlerem (1889–1945) a s obavami sleduje, jak stoupá moc nacistů.

Jako jednadvacetiletá žurnalistka udělá dokonce interwiev s Adolfem Hitlerem. Ten se pak stane jejím úhlavním nepřítelem.

Pět milionů za dopadení
V Paříži se seznámí se svojí životní láskou, francouzským průmyslníkem Henrim Fioccou (1898–1943). Po obsazení Francie v létě 1940 se oba už jako manželé zapojují do odboje. Nancy předává zprávy, pomáhá ohroženým lidem a sestřeleným spojeneckým letcům utéct do Španělska. Když v listopadu 1942 zaberou Němci zbytek země, ocitne se v hledáčku nacistů. Kontrolují její poštu, odposlouchávají telefon a kvůli nepolapitelnosti jí přezdívají „bílá myš“. Začátkem roku 1943 visí na nárožích zatykač s jejím portrétem. Odměna za dopadení činí 5 milionů franků (to by se rovnalo cca 1,35 miliónu Euro z roku 2006).

Za běžných okolností je něžná žena, ve válce, ale trumfne s přehledem chlapy.

Manžela umučí
S falešnými doklady vyráží ke španělským hranicím, ale v Toulose ji zatýká policie. Naštěstí přesvědčí muže zákona, že nic neprovedla. Přechod Pyrenejí se kvůli mrazu podaří až na šestý pokus a přes Gilbraltar se dostává do Londýna. Trápí ji, že nemá žádné zprávy o manželovi, s nímž se nestihla rozloučit. Věří ale, že když o ní Henri nebude nic vědět, nechají ho na pokoji. Mýlí se. „Gestapáci ho zatkli a mučili, aby jim prozradil, kde se skrývá jeho žena, a když odmítal promluvit, popravili ho,“ vysvětluje novinář Karel Pacner (*1936).

Gestapo pořádá na špionku štvanici. Marně.

Odolnější než chlapi
S odbojovou skupinou Freelance (v překladu nezávislost) seskakuje Nancy 29. dubna 1944 nad francouzskou oblastí Auvergne. Její padák se zachytí na stromě, ale ostatní ženu rychle sundají. Mají za úkol komplikovat život Němcům před plánovanou spojeneckou invazí a rozdělovat odbojářům zbraně. „Jedině mrtvý Němec byl podle mě dobrý Němec. Bylo mi líto jen toho, že jsem jich nezabila víc,“ tvrdí Nancy po válce. „Dokud nezačal boj, byla to nejženštější žena, jakou jsem poznal,“ vzpomíná spolubojovník Henri Tardivat a dodává: „Ovšem potom vydala za pět mužských.“ Při přepadení muniční továrny třeba holýma rukama zabila stráže.

Nancy se málem dožije stovky. Umírá pak v Austrálii ověnčená spoustou válečných vyznamenání.

72 hodin na kole
„Během bojů, při nichž Němci utrpěli těžké ztráty, shořel veškerý šifrový materiál skupiny Freelance,“ líčí německá spisovatelka Monika Siedentopfová (*1944). Kvůli obnovení spojení s Londýnem Wakeová podnikne stovky kilometrů dlouhou cestu v náročném horském terénu. Dokáže to za 72 hodin. „Když se mně po návratu ptali, jak se cítím, jenom jsem naříkala. Nemohla jsem ani stát, ani sedět, nemohla jsem už vůbec nic,“ vzpomíná. V roce 1957 se vdá za bývalého britského stíhače Johna Forwarda a žijí spolu v Austrálii. Umírá 7. srpna 2011 v Anglii, ověnčená spoustou vyznamenání.

Foto: wikipedia.org, Portrait.gov.au
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …