Je jedno, jestli je to kvůli (ne)šťastnému konci filmu, zásnubám či bolestivému rozchodu. To všechno může vyvolat vodopády ve vaší tváři. Stejně jako krájení cibule. V takovém případě ale dá lidské oko průchod trochu jiným slzám.

Je jich totiž hned několik druhů.

Ona totiž není slza jako slza. Jedny jdou ruku v ruce s našimi emocemi, ať už pozitivními nebo negativními. Další nastupují jako úklidová četa v momentě, kdy je potřeba eliminovat dráždivé látky jako například kouř.

A jiné jsou pak v našich očích neustále jako ochranný štít.

Emocionální pláč jako močení

Tak, jak to s těmi slzami vlastně je? Jsou celkem tři typy. Pod ten první spadají ty, které se vyhrnou v momentě, kdy s námi cloumá radost, smutek, strach či fyzická bolest. Podle toho se ostatně také označují – emocionální.

Mají jiné složení než zbylé dvě varianty. Pokud se někdy o pláči říká, že je očistný, je to právě kvůli emocionálním slzám. Jejich produkce totiž tělo skutečně stimuluje k očistě. Probíhají v něm podobné procesy, jako třeba při močení, pocení nebo vydechování.

Člověk se mimo jiné zbavuje látek, zvyšující hladinu kortizolu, tedy stresového hormonu.

Jde o to, s kým pláčeme

Mozek při produkci emocionálních slz dostane také slušnou dávku endorfinů, tzv. hormonů štěstí. Ty mají vliv na dobrou náladu a tlumí bolest. Stejně jako třeba leucin-enkefalin, další složka tohoto druhu slz.

Není divu, že se tak pláč objevuje v doporučení mnoha psychoterapeutů jako vhodnější lék než antidepresivum. Jeho zadržování může naopak vést k bolestem hlavy a ke zvýšení krevního tlaku. Všechno má ovšem své „ale“. Ani ten přehršel uklidňujících látek v emocionálních slzách totiž člověku občas nedokáže ulevit. Podle odborníků totiž účinek, respektive to, jak se po pláči cítíme, závisí i na tom, kdy, kde a s kým pláčeme.

To bude dobrý…

Dokonce na toto téma vznikne mezinárodní studie, ve které je zkoumáno více než 5000 mužů a žen (mimochodem – ženy podle odborníků pláčou asi třikrát až čtyřikrát častěji než muži a daleko intenzivněji).

Ti, kterým se dostane během pláče podpory okolí, třeba pomocí slov útěchy, se po něm cítí daleko lépe než ti, kterým takový servis chybí. Stejně dopadnou i stydlíni, kteří pláč potlačují. Výsledek je, že se cítí ještě daleko hůře.

Bazální slzy jako štít

To při produkci druhého typu slz – bazálních, nehrozí. Ty jsou totiž ve vašich očích neustále. Fungující jako pevný štít mezi okem a zbytkem světa. Promazávají, vyživují a chrání rohovku před nečistotami.

Jejich činnost jde ruku v ruce s mrkáním, které tyto slzy rozprostírá po celým očích. Bohužel, jejich produkce se s věkem zpomaluje, což může vyústit v tzv. syndrom suchého oka, projevující se mimo jiné pálením, pícháním, štípáním či řezáním v očích.

Cibule spouští reflexní slzy

Třetím typem do uplakané party jsou slzy reflexní. Ty se dostávají do akce v momentě, kdy naše oči bojují s nějakou dráždivou látkou – kouřem, cibulovými výpary, parfémy a jinými vonnými látkami, slzným plynem nebo pepřovým sprejem.

Jsou také spojeny se zvracením, kašlem, zíváním a své uplatnění nalézají i při mechanickém podráždění. Třeba, když nám do oka vletí zbloudilá muška. Cílem je za každou cenu dráždivou škodlivinu zahnat a vyplavit.

Reflexní slzy uvolňují naše oči ve větším množství než ty bazální a obsahují také více protilátek, bojujících proti bakteriím.