Chlapecká ruka zaloví v křoví. Pípání nabere na intenzitě. Hoch vytáhne ptáče z hnízda a vrazí do něj nůž. Na sotva opeřené tělíčko přisaje rty. O pár týdnů později již loví kočky, psy a z otcovy zahrady mizí záhadně králíci. Richard Trenton Case (1950–1980) je na pití krve závislý od dětství.

V televizi se dívá nejraději na lékařské dokumenty a seriály. Rodiče si možná myslí, že ho čeká kariéra lékaře.

Jenže malý Richard chce jen vidět, jak se otvírají hrudní koše, prsty chirurgů se noří do operovaných těl – a pokud zahlédne koutkem oka srdce, žaludek se mu stáhne vzrušením a po těle projede příjemné mrazení. Výchovu má celkem přísnou, ale dětství normální. Přesto z něj roste jeden z nejhorších sadistů amerických dějin.

Jednou neváhá zabít krávu na pastvě jen proto, aby mohl hltat její krev. Tenhle čin se už neutají a Richard skončí v psychiatrické léčebně. Bílé pláště však neshledají v jeho chování nic nebezpečného – a časem ho propustí. Chyba.

Case totiž nedělá přílišné rozdíly mezi rozřezáním těla zvířete, nebo člověka. V pubertě se mu nedaří s přítelkyněmi, má problémy s potencí a začíná přemýšlet nad tím, že by ho víc uspokojovalo pít jejich krev.

Když se v 18 letech odstěhuje od rodičů, začne kouřit jednoho marihuanového jointa za druhým a hodně pít. Stane se z něj hypochondr, který přichází o jednoho kamaráda za druhým.

Střelba na chodníku

Zpocený zírá na své ruce. Další halucinace pod vlivem THC a alkoholu pomalu odeznívá. Už poněkolikáté měl vizi, jak se jeho krev mění na prach. Má strach, že zemře, pokud tělu nedodá novou krev. Ostatně, v pití krve nachází uspokojení skoro celý život.

Teď se z něj ale stane chorobná touha po přežití. Je prosinec 1978 a Case kupuje několik střelných zbraní a trénuje. Jednou kulka jen těsně mine jeho sousedku. V roce 1980 ale trefí přesně:

Na chodníku hlavního města Kalifornie, Sacramenta, zůstane ležet bezvládné tělo 51letého Ambrose Griffina. Pachatel zůstane neznámý a Case může začít svůj lov.

Krev pije z kelímků od jogurtu

22letá Teresa Wallinová jde vynést odpadky. Vesele si pobrukuje – je ve třetím měsíci těhotenství a tuhle novinku nedávno oznámila kamarádkám i rodině. Když se před ní objeví Case, lekne se.

Ani v té nejhorší noční můře by ji nenapadlo, že muž vzápětí vytáhne pistoli a třikrát vystřelí. Tělo Teresy se sveze k zemi. Mrtvou ženu odtáhne vrah zpět do domu. Vyhrne jí tričko a kalhoty i s kalhotkami stáhne ke kotníkům.

Opatrně nožem rozpárá břicho a fascinovaně se probírá jejími orgány. Krev stříká na všechny strany a Case ji zachytává do kelímků od jogurtu a chlemtá. Část krve slévá do kbelíku, chce mít zásoby. Pak Terese rozřeže část obličeje a uřízne jednu bradavku.

Stále není úplně spokojen. Do úst jí proto nacpe zvířecí fekálie. Když se domu konečně dostane policie, scéna jak z jatek otřese i zkušenými vyšetřovateli. Vrah je ale stále někde venku…

Výjev jako z hororu

O pouhé čtyři dny později útočí vrah znovu a s mnohem větší brutalitou. Postřílí čtyřčlennou rodinu přímo v jejím domě. Batole a muže nechá ležet bez povšimnutí, šestiletému chlapci ale rozsekne hlavu a ženu rozřízne. Cíl je jasný – chce co nejvíc její krve.

Vyšetřovatelům je jasné, že musí jednat rychle. Naštěstí se objeví na policejní stanici Nancy Holdenová. „Šla jsem k autu, když jsem si všimla, že mě sleduje. Rozběhla jsem se, on za mnou.

Napadl mě, ale podařilo se mi utéct, zamknout se v autě a ujet,“ líčí otřeseně. Policisté již mají skicu tváře podezřelého sestavenou podle svědeckých výpovědí. „Ano, to je on,“ přikyvuje Nancy. Smyčka se stahuje. Nancy ho zná totiž ještě ze školy.

Policisté okamžitě vyrazí. Case najdou doma v zakrváceném oblečení, od krve je i jeho pistole. Všude je cítit pach krve a tlejícího masa. Procházka bytem připomíná béčkový horor.

Krev je všude, tutam se válejí kosti a v lednici jsou naskládané kusy lidských těl.

Vinen ve všech bodech

Case vyšetřovatelům přizná, že celý život zabíjí psy a další zvířata a saje jejich krev. „Mám otravu krve, musel jsem,“ líčí přesvědčivě. K vraždám se ale přes nekompromisní důkazy nedozná.

Přizná se až spoluvězni s tím, že krev potřebuje a té zvířecí měl už plné zuby. 2. ledna 1979 probíhá soud. „Cítím se nevinen,“ opakuje Case a vše svádí na duševní poruchu. Až 8. května padne verdikt: Vinen ve všech bodech obžaloby.

Vrah je odsouzen k smrti v plynové komoře. K popravě však nedojde. 26. prosince 1980 spolyká v sanquentinské věznici smrtící dávku předepsaných antidepresiv, které den za dnem tajně schovává.