Skip to content

Nemocné srdce: nejčastější příčina úmrtí u nás!

Srdce je odpradávna symbolem života i lásky a zároveň jedním z nejdůležitějších orgánů v těle. Když přestane dobře fungovat, hrozí postiženému smrt. Na srdeční choroby umírá v České republice 50 000 lidí ročně, což je 40 % všech zemřelých. Které srdeční choroby nás nejvíce ohrožují? Lze jim nějak předcházet?

Srdce je silný sval, velký asi jako pěst, který v těle plní funkci jakési pumpy. Svojí nepřetržitou činností zajišťuje, aby se krev, a zejména kyslík a živiny v ní obsažené, vždy dostaly ke všem buňkám v těle. Krev zároveň zabezpečuje i odvod odpadních látek a oxidu uhličitého z nich. Srdce člověka se nachází ve středohrudí a tvoří jej dvě síně a dvě komory. S ohledem na proudění krve rozlišujeme velký neboli tělní krevní oběh a malý čili plicní oběh.

Jak funguje hlavní pumpa v těle?

Neokysličenou krev přivádějí do pravé srdeční síně dvě duté žíly (horní a dolní). Pravá síň je od pravé komory oddělena tzv. trojcípou chlopní, která brání zpětnému proudění krve. Z komory krev proudí přes plicní chlopeň do plicnice a do plic. Z plic pak přitéká okysličená krev plicními žilami do levé síně. Jde o tzv. plicní oběh. Přes dvoucípou (mitrální) chlopeň se krev dostane do levé komory. Jejím stahem je krev následně vypuzována přes aortální chlopeň do aorty a tou pak systémem tepen a vlásečnic do celého těla, jedná se o tzv. velký krevní oběh.

Srdce pracuje nepřetržitě 24 hodin denně.

Neúnavný dříč pracuje ve dne v noci

Srdeční cyklus se skládá ze dvou fází – systoly (stah srdečního svalu) a diastoly (uvolnění). V průběhu diastoly je srdce relaxované, síně i komory se plní krví. Zpětnému toku krve z komor do síní brání chlopně. Při systole pak dojde ke stahu komor a vypuzení krve ze srdce. Pak se cyklus opakuje. Srdce pracuje 24 hodin denně bez přestávky. Je také do jisté míry autonomní, podněty k jeho kontrakci vznikají přímo v jeho vlastní svalovině. Této vlastnosti se říká automacie.

Kde vzít kyslík a živiny pro srdce?

Srdce navíc dokáže zásobování buněk těla kyslíkem přizpůsobovat jejich aktuální potřebě, při námaze je například schopno zvýšit výdej krve až pětinásobně. Ovšem i tento neúnavný sval sám o sobě potřebuje kyslík a živiny, aby mohl dobře pracovat. Nemůže je ale přijímat z krve, která jím protéká, protože rychlost toku i vnitřní tlak v srdci jsou příliš vysoké a mohly by potrhat jemnou síť kapilár.

Nenahraditelný věnec jako zdroj výživy i problémů

Srdce je proto vyživováno zvenčí. Z aorty, kterou z něj teče okysličená krev do celého těla, vystupují (otvorem ne větším než brčko) dvě věnčité (koronární) tepny. Ty vytvářejí krajkovou síť kolem srdce, která připomíná věnec, a zásobují srdce kyslíkem a živinami. S jejich nefunkčností je pak spojena řada srdečních onemocnění. Tyto tepny totiž nejsou nijak propojeny s dalšími tepnami v těle, takže když dojde k jejich ucpání, srdeční tkáň v daném místě nemůže získat kyslík odjinud a odumře.

Když srdce zlobí

Pro kvalitní lidský život je správné fungování srdce nezbytné. Jeho chod však ohrožuje celá řada chorob, které jsou zodpovědné za polovinu všech úmrtí u nás. Pokud v roce 2017 zemřelo 111 000 Čechů, 49 000 z nich zabily nemoci srdce a jejich komplikace. O srdce je proto potřeba se dobře starat. Věnovat se v dostatečné míře fyzické aktivitě, dbát na zdravou výživu a přiměřenou hmotnost, nepodceňovat vysoký krevní tlak a snažit se o snížení zlého cholesterolu v krvi. Díky tomu se vám může podařit předejít těmto zákeřným srdečním onemocněním:

Ischemická choroba srdeční (ICHS) neboli nedokrvení srdce

Je příčinou 50 % úmrtí na srdeční choroby u nás, ročně tak zabije bezmála 25 000 Čechů. Téměř vždy stojí za jejím vznikem ateroskleróza čili kornatění koronárních tepen. V tepnách, které zásobují srdce krví, se postupně ukládá tuk. Už v 10 letech věku jsou v cévních stěnách patrné lipidové proužky, do nichž se časem zabudovávají další tukové látky a vápník. Vzniká aterosklerotický plát, který je na povrchu tvrdý, uvnitř se však nacházejí měkké tuky.

Když jde o život

Jeho dalším zvětšováním může dojít až k obstrukci – ucpání tepny. Hovoříme o stabilní, chronické ICHS. Tělo se s ní často snaží samo vypořádat budováním bočního oběhu v dané části tepny.

Případně může plát prasknout. Tuky z něj uvolněné se pak dostanou do kontaktu s krví a vytvoří sraženinu, která opět může tepnu ucpat, jde o tzv. akutní koronární syndrom, který postiženého přímo ohrožuje na životě. K rozvoji ICHS může přispět také vysoký krevní tlak neboli hypertenze.

Nebezpečná bolest na prsou

Nejběžnějším a taky nejznámějším příznakem ICHS je tzv. angina pectoris. Projevuje se bolestí na prsou. Nejde tedy o samostatnou nemoc, ale jen o příznak nedokrvení srdeční svaloviny. Postižený pociťuje tlak, pálení, řezání a pocit těžkosti za hrudní kostí. Při úplnému ucpání jedné z koronárních tepen dojde zhruba po 20 minutách k tomu, že srdeční svalovina v daném místě odumře. Pokud se takto poškodí více než 40 % srdeční tkáně, srdce nemůže dále pracovat. Rozvine se infarkt myokardu, který je život ohrožující a může vést až k zástavě srdce. Ohlásí se většinou řezavou a pálivou bolestí za hrudní kostí, jež může vystřelovat až do ramene, krku či čelisti.

Nejnebezpečnějším a nejznámějším příznakem je tzv. angina pectoris.

Možnosti moderní medicíny

Angina pectoris se léčí podávání nitroglycerinových tablet, které rozšiřují cévy. Při akutním infarktu myokardu vstříknou lékaři postiženému do žil látky, které ucpanou tepnu uvolní. Často se provádí také tzv. angioplastika, při níž se nemocnému vloží do tepny balonek, který ji rozšíří. Do stěny tepny kardiochirurgové často také zabudují kovovou pružinku, jež brání jejímu dalšímu zužování. Nejčastějším chirurgickým řešením ICHS bývá bypass. Jde vlastně o přemostění uzavřeného úseku srdeční tepny jinou cévou, která se odebere témuž pacientovi, obvykle z paže nebo nohy. Vydržet může až 25 let.

Kardiomyopatie (KMP)

Jako kardiomyopatie se označují všechna onemocnění srdečního svalu, která provází porucha srdeční funkce a často také vznik život ohrožujících arytmií. Tato druhá nejčastější příčina úmrtí na nemoci srdce se může projevit přímo, nebo jako důsledek jiných chorob, například infekce, metabolické poruchy, cukrovky či selhání ledvin. Až 90 % všech kardiomyopatií přitom představuje tzv. dilatační KMP, kdy dochází k roztažení srdečních oddílů, nejčastěji levé komory. Ta se potom méně stahuje a do oběhu vypudí menší množství okysličené krve.

Kardiomyopatie postihuje častěji muže než ženy.

Muži v ohrožení

Dilatační KMP propuká převážně ve středním věku. U nás častěji postihuje muže než ženy, svoji roli v tom zřejmě sehrává vysoká konzumace piva. Projeví se dušností, únavou, nevýkonností a otoky dolních končetin, dále pak arytmiemi. Její léčba je ale obtížná, vedle podávání léků je mnohdy potřebná také stimulace obou srdečních komor. V některých případech je nutná implantace umělého srdce či transplantace. Řadě pacientů je rovněž voperován speciální defibrilátor, který má snížit riziko náhlého úmrtí.

Záněty srdce

Velké ohrožení pro srdce představují nejrůznější mikroorganismy (bakterie, viry i plísně), které se do něj dostanou. Rozvine se zánět, který může postihnout různé části srdce. O infekční endokarditidě hovoříme tehdy, je-li napaden vnitřní povrch srdce (endokard), a zejména již dříve poškozené chlopně. Ty se infekci nemohou bránit, protože nemají vlastní cévní zásobení. Viry mohou napadnout i samotnou srdeční svalovinu neboli myokard. Pak se jedná o myokarditidu, ke které dochází, pokud nejsou řádně doléčeny vcelku běžné choroby jako angína, chřipka či zánět nosohltanu. Postihuje hlavně děti. Rozvinout se může také zánět osrdečníku (perikard), což je blána kryjící srdce, neboli perikarditida.

Nemoc může zasáhnout i po nedoléčené angíně nebo chřipce.

Poškozené chlopně musejí být nahrazeny

Zánět se projeví horečkou, únavou, často dušností a bolestí na hrudi. Pokud se při perikarditidě vytvoří výpotek, hrozí až kolaps kardiovaskulárního systému. Většinu zánětů srdce řeší lékaři především klidem na lůžku a podáváním léků na jeho zmírnění (například antibiotik). Pokud jsou při endokarditidě postiženy chlopně již nevratně, přistupuje se k jejich chirurgické náhradě protézou či k plastice.

Nedomykavost nebo zúžení chlopní

Pokud srdce funguje jako soustava čerpadel, pak chlopně plní funkce přečerpávacích ventilů. Když dojde k jejich postižení, sníží se čerpací funkce srdce. Každá chlopeň může být postižena buď nedomykavostí, a pak umožňuje zpětný tok krve, nebo zúžením, kdy brání dostatečnému průtoku krve při svém otevření. Vady chlopní se vyskytují především ve vyšším věku, a to zejména v důsledku jejich degenerativního opotřebení.

Nedomykavost chlopně může vzniknout v důsledku infekční endokarditidy či revmatické horečky.

Nedostatek kyslíku pro tělo

Nejčastější vadou je zúžení aortální chlopně, která propouští okysličenou krev ze srdce do těla, jedná se o tzv. aortální stenózu. Postihuje asi 2 % dospělé populace. Daná chlopeň časem zvápenatí a její cípy se přestanou pohybovat, a tím plnit svoji funkci. To se projeví dušností, bolestí na prsou a synkopami (omdléváním). Stejně častá je i aortální regurgitace neboli nedomykavost aortální chlopně v důsledku prodělané infekční endokarditidy či revmatické horečky. Stejně postižena může být i mitrální (dvoucípá) chlopeň mezi levou komorou a síní. V méně závažných případech se lékaři snaží o konzervativní léčbu podáváním léků, jinak přistupují k chirurgickému řešení – náhradě či plastice chlopní.

Arytmie

Mezi častá onemocnění srdce patří i poruchy srdečního rytmu – arytmie. Zdravého člověka na životě neohrožují, ovšem pro pacienty s jinou chorobou srdce mohou představovat vážné riziko. Běžně se srdce stáhne 60 až 100x za minutu, o arytmii hovoříme, když srdce bije výrazně rychleji, nebo naopak pomaleji. Brachyarytmie je stav, kdy srdce bije pomaleji, než by mělo, a nezrychlí ani při zátěži. Naopak se projeví v podobě závratí, točení hlavy, zadýchávání či ztráty vědomí.

Arytmie je nebezpečná především pro ty, kteří mají i další zdravotní problémy.

Nepříjemná palpilace jako příznak arytmie

Při výrazně rychlejším rytmu srdce dochází k tachyarytmii. Jejím hlavním příznakem je palpilace –náhlý nepříjemný stav spojený s tlakem na hrudi, obvykle doprovázený vnímáním silného a zrychleného tlukotu srdce. Může být spojený také s dušností, slabostí točením hlavy, závratí až ztrátou vědomí. Vedle podávání léků se bradyarytmie řeší voperováním kardiostimulátoru, u tachyarytmie se využívá katetrizace (odstranění té částí srdeční tkáně, kde k poruše dochází), nebo se implantuje tzv. kardioverter-defibrilátor, který koriguje rychlejší srdeční rytmus.

Vrozené vady

V České republice se ročně narodí asi 500 dětí s vrozenou vadou srdce. Většina z těchto vad postihuje srdeční přepážky chlopně, tepny a žíly a mění normální průtok krve srdcem. Některé mohou zůstat léta bez povšimnutí, jiné se projeví hned po narození zrychleným dýcháním, cyanózou (modrým zbarvením kůže rtů a konečků prstu), zvýšenou únavností a poruchou krevního oběhu. Zatímco některé vady se mohou spontánně vyhojit, jiné je třeba chirurgicky řešit.

V České republice se rodí každý rok přibližně 500 dětí s vrozenou srdeční vadou.

Nádory

Novotvary na srdci jsou poměrně vzácné. Vznikají buď přímo v srdeční tkáni (v síních, komorách či perikardu), nebo mají původ jinde v těle a do srdce se jen rozšíří. K tomu dochází až 40x častěji. Nezhoubné nádory srdce jsou pak 3x častější než zhoubné. Většina primárních nádorů, 75–80 %, je nezhoubných, nejnebezpečnějšími jsou naopak sarkomy. U sekundárních tumorů se často jedná o metastázy karcinomů, sarkomů a krevních nádorů.

Jak se projeví nádor na srdci?

Onemocnění může řadu let probíhat skrytě, bez příznaků. Případně se může vyskytnout narůstající dušnost, bolesti na hrudi, arytmie, omdlení, otoky krku, břicha a dolních končetin. Léčba pak závisí na typu a rozsahu nádorového postižení. Jediným definitivním řešením je chirurgické odstranění nádoru, často doprovázené onkologickou léčbou.

 

Foto: shutterstock.com, everydayfamily.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …