Většina lidí si myslí, že počátky nemocenského pojištění spadají do 2. poloviny 19. století. Novodobé zdravotní zabezpečení se sice opravdu začíná objevovat v této době, ale jeho počátky jsou mnohem starší.

Starověcí Egypťané byli v tomto ohledu hodně pokrokoví. Dokazují to dochované papyry z Dér el-Mediny, vzdálené asi 900 kilometrů jižně od Káhiry. Jedná se o vesnici vystavěnou pro dělníky pracující na královských hrobkách v letech 1550–1070 př. n. l.

V případě, že dělník onemocněl, měl nárok na nemocenské dávky dosahující stejné výšky jako jeho normální plat. Samozřejmě dostal i náležitou zdravotní péči.

Osvícený podnikatel

Ovšem masivnější rozvoj nemocenského pojištění připadá skutečně až na období 19. století. Tehdy se vyskytla řada osvícených podnikatelů, kteří se snažili svým zaměstnancům ulehčit situaci.

Řadil se k nim například český stavitel Vojtěch Lanna (1805–1866). Dostávají od něj to, co dnes rozumíme pojmem nemocenské pojištění. Těm nejchudším zdarma přiděluje dřevo na otop nebo brambory, dostávají i osivo na svá políčka.

Ženy dostanou pomoc

Prvenství v oblasti státního sociálního pojištění náleží Německu.

Hned po něm ho ale zavádí i Rakousko-Uhersko, které roku 1888 přijímá za vlády Eduarda Taaffeho (1833–1866)., premiéra předlitavské části monarchie, hned dva balíčky sociálních zákonů, a to o úrazovém pojištění (číslo 1/1888) a o nemocenském pojištění (33/1888).  Na počátku 20. století už je nemocenské pojištění pro živnostníky a dělníky povinné. pojištěným ženám zajistí třeba pomoc při porodu.